Umírající baobaby: Záhadná smrt stromů života

Baobaby se staly neodmyslitelnou součástí subsaharské Afriky. Jejich kmeny mají průměr i několik metrů a ten nejsilnější se pyšní průměrem přes 10 metrů. Odedávna byly tyto stromy součástí krajiny také v provincii Limpopo, která leží v Jihoafrické republice. Právě tam jsou domorodci svědky záhadného vymírání baobabů. 

Afričané mohou jen přihlížet 

Strážci Afriky shlížejí celou věčnost do nekonečné zlatavé, vyprahlé krajiny. Některé z těchto majestátních stromů života už přečkaly více než 2 000 let. Baobaby se staly symbolem afrického kontinentu. Teď bychom se měli začít obávat o jejich osud.

S baňatými obry savan se můžete setkat v Indii, na Madagaskaru nebo v Austrálii. Na jihu Afriky ale baobaby začaly zničehonic umírat a potíže pozorují i domorodci na východě. S baobaby se lidé loučí hned v několika zemích – v Botswaně, Namibii, Jihoafrické republice, Zambii i v Zimbabwe. Náhlý konec jejich předlouhých životů je zahalený tajemstvím. Místním obyvatelům nezbývá než jen bezradně kroutit hlavou a smutně přihlížet. 

„Uzdravují nás, dávají nám jídlo a přístřeší. Když se podíváme na baobab, vzpomeneme si na slona, protože je to jediné zvíře, které dosáhne až nahoru a může jíst plody baobabu,“ popisuje důležitost těchto stromů pro místní obyvatele Siphuga Lazarus, jenž v provincii Limpopo prožil celý svůj život. 

Umírají nejstarší předčasně?

Afričané se naučili baobaby všestranně využívat – jejich duté kmeny jim poskytují bezpečná útočiště, ze semen baobabů prstnatých se získává jedlý olej a dřeň plodů je bohatá na vitamin C, vápník, železo a další tělu prospěšné látky a dá se jíst čerstvá i sušená. Plody přijdou vhod při přípravě nápojů i léků – působí proti dehydrataci a domorodci je využívají například k léčbě úplavice. „Dodává nám to sílu, působí to na naše těla. Je to jako druh medicíny, získáváme z toho energii,“ vysvětluje Anna Munzhelele ze zdejší vesnice. Lolepo Tetile ukazuje na jeden z nejmohutnějších baobabů: „Tenhle strom tady byl už tehdy, když se narodili naši dědečkové. Ptali jsme se jich a říkali, že tady stál, když sem do vesnice lidé přišli. Sloni porazili ty ostatní stromy, ale tenhle by shodit nedokázali.“

Za posledních 12 let zemřelo 9 ze 13 nejstarších baobabů. Bylo jim 1 000 až 2 500 let. Podle biologů stromy netrpěly žádnou chorobou, kterou by se jejich zánik dal zdůvodnit. Paradoxní ovšem je, že stromy začaly umírat v době, kdy se badatelé pustili do zkoumání jejich věku a snažili se zjistit, jak je možné, že žijí tak dlouho. Nejpravděpodobnější příčinou úhynu jsou podle odborníků klimatické změny. 

Méně slonů, kaloňů i baobabů

Technický poradce pro Afriku při OSN Daniel Pouakouyou má pocit, že do osudu baobabů je potřeba zasáhnout: „Teď, když si uvědomujeme, že baobaby už nebudou žít tak dlouho jako dřív a že jsou tak významné pro naše životy i pro ekosystém, je možná načase přidat je na seznam druhů potřebujících rekultivaci. Můžeme pěstovat stromy jako je baobab – pro ty, kteří vědí jak na to, je velmi jednoduché vypěstovat ze semene rostlinu. Stejně jako u jiných významných druhů je možná načase začít přemýšlet o rekultivaci a umělém pěstování.“

TIP: Stromy naopak: Rýžové smrákání nad madagaskarskými baobaby

Znepokojivé je, že zatímco ty nejstarší z baobabů umírají, vyrůstá stále méně nových stromů. Může to souviset s nižším počtem slonů a kaloňů, kteří pomáhají baobabům s roznášením semen. Jestli jsou klimatické změny skutečně na vině, ukáže až podrobnější zkoumání. Možná prostě nadešel čas, kdy by baobaby tak jako tak zemřely. A možná je načase začít přírodu skutečně poslouchat, snažit se pochopit to, co se nám pokouší vzkázat a její prosby vyslyšet.