Uprostřed křížové palby: Utrpení civilistů během války ve Vietnamu (1)

18.01.2019 - Petr Sehnálek

Válka ve Vietnamu se do historie zapsala kontroverzností, a to zvláště kvůli způsobu nakládání obou válčících stran s jihovietnamskými civilisty. Vedle krutého přístupu ze strany vojáků místní lidé trpěli třeba i bombardováním

<p>Po zapojení USA do války se boje rozšířily do dosud klidných oblastí.</p>

Po zapojení USA do války se boje rozšířily do dosud klidných oblastí.


Reklama

Život jihovietnamských venkovanů plný tradičních obyčejů, náboženských svátků, každodenních starostí a zaběhnutých zvyklostí probíhal po generace oproštěn od světa vysoké politiky. Zásadní narušení přineslo ze severu rozdmýchané hnutí odporu a následné odvetné akce jihovietnamské vlády, která tvrdě potírala veškerou opozici. Autoritářský režim ostře vystupoval také proti obyčejným občanům, jejichž příbuzní odešli po rozdělení země na sever.

Tímto připravoval pro komunistické agitátory živnou půdu pro získání civilistů, jejichž podpora v oblasti zajišťování zásob, bezpečných útočišť, informací či lidských zdrojů byla pro rozvoj povstalecké činnosti nezbytnou. Propagandisté Národní fronty osvobození (NFO) při jednání s civilisty akcentovali vlastenecký motiv sjednocení země a také pozemkovou reformu, čímž se jim dařilo získávat první stoupence. 

Řádění rudých

Díky podpoře civilistů mohly jednotky Vietkongu přejít na ozbrojené podvratné akce. Vládní síly si ovšem uvědomovaly, že partyzáni nemohou existovat bez podpory venkovanů, a občany podezřelé z podpory protivládní činnosti násilně přesídlovaly či věznily. Podobně se však zachoval i Vietkong, který vraždil a unášel nejen místní představitele státní správy, ale i vlivné občany vesnic, kteří nesouhlasili s podporou povstalců.

Cílem se stalo zastrašit obyvatele a přinutit je ke spolupráci, a tak v rámci NFO vznikla popravčí komanda, jejichž úkolem bylo pro výstrahu vraždit odpůrce i jejich rodiny. Během jedné z takových trestných expedic byla jako odstrašující příklad vyvražděna osmičlenná rodina a také veškeré její zvířectvo. Jen v roce 1964 došlo k 1 795 vraždám a v letech 1966–1971 přišlo o život minimálně 30 000 nepohodlných osob (další nejméně tři tisícovky poprav proběhly během ofenzivy Tet).

Komunistický teror se pak projevoval rovněž v bombových útocích ve městech či zaminováním místních komunikací, což omezovalo individuální dopravu osob a také zboží do trhových obcí. Agitací či terorem rozšiřovala NFO své pozice u venkovanů, a dokonce vytvářela takzvané osvobozené oblasti, které byly plně pod její kontrolou. Tamní obyvatelstvo muselo zajistit obživu svým novým „ochráncům“, platit daně, dále v rámci pracovní povinnosti působilo jako nosiči materiálu a mladí muži byli násilím verbováni do bojových jednotek. 

Přesidlování a neúčinná pacifikace

Nárůstu oblastí kontrolovaných povstalci se vláda pokoušela čelit redislokací ohrožených obcí na jiná místa. Vznikl tak koncept strategických opevněných vesnic, jejichž obyvatelé měli být v bezpečí. Myšlenka však skončila neúspěchem, protože se kvůli korupci či nezájmu odpovědných činitelů nepodařilo občanům zajistit ani důstojné podmínky k životu, ani bezpečnost před partyzány.

Lidé, kteří na nových místech živořili, se cítili podvedeni a zároveň ukřivděni vynuceným přesídlením z posvátné půdy předků, což se ve vietnamské kultuře chápalo jako velká katastrofa. Obecně byly strategické vesnice civilisty vnímány podobně jako koncentrační tábory a život v nich se považoval za „úmrtí za živa“.

Vystěhované původní vesnice pak byly srovnány se zemí, aby je nemohla využívat NFO. Další odpovědí na povstalecké aktivity se stalo masivní zatýkání odpůrců a jejich věznění v kárných táborech. Během výslechů nezřídka docházelo k mučení, které mělo podezřelé ze spolupráce s NFO přinutit vypovídat.

Boj o srdce a mysl

K dalšímu zhoršení situace venkovského obyvatelstva došlo po zapojení USA do konfliktu, třebaže Američané věnovali velkou pozornost pacifikaci, v jejímž rámci se snažili získat „srdce a mysl“ obyvatel zvýšením jejich životní úrovně a zajištěním bezpečí před NFO. Účinná pacifikace však probíhala pomalu a brzdila ji rozbujelá korupce v jihovietnamském státním aparátu. Pro obyvatele venkovských oblastí však v té době byla mnohem zásadnější eskalace konfliktu, kvůli které se bojové akce rozhořely i v do té doby klidných oblastech.

Dokončení: Uprostřed křížové palby: Utrpení civilistů během války ve Vietnamu (2)

Likvidační strategie vedení války, spočívající v ničení všech odhalených sil protivníka, a nevyřešená otázka pacifikace obydlených oblastí dávaly značný prostor k usmrcování civilistů. Američané totiž spoléhali na maximální využití palebné síly, kterou si polní velitelé ve snaze omezit vlastní ztráty zvykli využívat ve všech možných případech. Při ostřelování zjištěných či předpokládaných pozic protivníka tak vznikaly situace, kdy se z různých příčin do této palby náhodně dostávali i civilisté. 

  • Zdroj textu:

    Válka Revue Speciál

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie
Věda

Obliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.

Zajímavosti

Kosmická loď s jaderným termálním pohonem

Vesmír

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

Válka

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907