Úspěch mise InSight: Poprvé víme, jak vypadá Mars uvnitř

26.07.2021 - Stanislav Mihulka

Měření zemětřesných seismických vln sondou InSight odkryla vnitřní strukturu Marsu. Vědci získali představu o mocnosti marsovské kůry, její struktuře a velikosti jádra rudé planety

<p>Odhalená vnitřní struktura Marsu</p>

Odhalená vnitřní struktura Marsu


Reklama

Misi robotického geologa InSight na rudé planetě provázejí problémy a ne vše se daří tak, jak NASA očekávala. Přesto nám poslal množství pozoruhodných dat a jeho průzkum přináší cenné objevy. Tým mise InSight nedávno zpracoval data získaná seismometrem Very Broad Band SEIS při zhruba tuctu zemětřesení na Marsu a odvodil z nich vnitřní strukturu rudé planety.

Jde o vůbec první seismologický průzkum vnitřních částí jiné terestrické planety než Země. Planetárním geologům se v rámci tohoto výzkumného projektu podařilo poprvé odhadnout velikost jádra Marsu, mocnost jeho kůry, a také strukturu jeho pláště. Stejně jako na Zemi k tomu využili seismické vlny, které se šířily vnitřkem Marsu při zmíněných zemětřeseních.

Vnitřek rudé planety

Badatelé tak například zjistili, že kůra rudé planety je mnohem tenčí, než původně předpokládali. Její tloušťka je zhruba 20 až 37 kilometrů. Na Zemi přitom kůra dosahuje do hloubek kolem 100 kilometrů. Pod kůrou se nachází mohutný plášť Marsu, který sahá do hloubky 1 560 kilometrů. Zemský plášť má přitom tloušťku asi 2 900 kilometrů.

TIP: Trable na Marsu: Robotický geolog InSight má problém s klíčovým přístrojem

Pod pláštěm v nitru rudé planety, tedy přibližně na půl cesty z povrchu do středu planety, začíná překvapivě gigantické jádro. Ukázalo se, že je mnohem větší a také kapalnější, než jsme čekali. Zatím není jasné, jestli má Mars pevně vnitřní jádro, tak jako Země. I tak jsou ale výsledky měření sondy InSight ohromujícím úspěchem, který posunul poznání geologie Marsu o světelné roky.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907