Úspěch transplantace: V Brazílii se narodilo první dítě z dělohy mrtvé dárkyně

06.12.2018 - Stanislav Mihulka


Reklama

Statistici uvádějí, že přibližně jedna z 500 brazilských žen má problém s plodností kvůli abnormalitám dělohy. Teď se Brazílie stala první zemí světa, kde se narodilo dítě z dělohy, kterou jeho matce transplantovali od mrtvé dárkyně. Úspěch toho zákroku teď přináší naději pro mnoho dalších žen v podobné situaci.

Holčička, jejíž jméno i jméno matky zůstávají v tajnosti, se narodila císařským řezem v univerzitní nemocnici brazilské Univerzity v Sao Paulu. Matkou je 32letá žena, která se kvůli genetickému defektu narodila bez dělohy. V září 2016 absolvovala desetihodinovou operaci, během které jí transplantovali dělohy 45leté ženy, která těsně předtím zemřela na mozkovou mrtvici. Sedm měsíců po úspěšné transplantaci budoucí matka podstoupila umělé oplodnění, které nakonec skončilo porodem zdravého dítěte.

TIP: Jaký je ideální interval mezi porody? Méně než rok je rizikem pro matku i dítě

Žen, které nemohou otěhotnět kvůli problémům s dělohou, je velmi mnoho. Potenciálních živých dárkyň tohoto orgánu je ale velice málo. Dělohy transplantované od mrtvých dárkyň by se tak mohly stát pro řadu žen významnou pomocí. Dokud nebudou k dispozici syntetické dělohy nebo dělohy vypěstované z kmenových buněk, budou transplantace zřejmě jedinou šancí, jak by tyto ženy mohly otěhotnět.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, The Lancet

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907