Překvapení: Obojživelníci si umí poradit s nebezpečným ultrafialovým zářením

12.01.2017 - Zuzana Teličková

Studie Wendy Palenové z Univerzity Simona Frasera v Kanadě vyvrátila původní domněnku vědců, že populace obojživelníků vymírají především v důsledku většího množství UV záření v atmosféře

Mlok skvrnitý známý jako salamandr -<p>Lidé dříve věřili, že mloci dokážou uhasit plameny, a proto do nich tyto překrásné obojživelníky vhazovali</p>
Mlok skvrnitý známý jako salamandr -

Lidé dříve věřili, že mloci dokážou uhasit plameny, a proto do nich tyto překrásné obojživelníky vhazovali


Reklama

Ve svém výzkumu se Palenová zaměřila na axolotla dlouhoprstého (Ambystoma macrodactylum), který je na UV záření obzvlášť citlivý, a na skokana kaskádského (Rana cascadae), jemuž UV paprsky vadí ze všech obojživelníků nejméně. Oba druhy zkoumala v jejich přirozeném prostředí na 22 líhništích ve washingtonském národním parku Olympic a dokázala, že ze zkoumaných pulců axolotla dlouhoprstého dostala smrtelnou dávku UV záření pouze necelá dvě procenta. Zárodky skokana kaskádského nebyly poškozeny vůbec.

Polenová nepopírá důležitost dřívějších experimentů, ale upozorňuje, že byly provedeny v přísných laboratorních podmínkách a připomíná, že obojživelníci si ve svém prostředí dokáží poradit mnohem lépe. „Náš objev nechce popřít stovky studií dokazujících škodlivost UV záření na organismus živočichů, včetně lidí,“ říká. „Chceme jen  zdůraznit, že je potřeba lépe pochopit kde a kdy je toto záření škodlivé. Když provedeme jednoduché fyziologické testy na nějakém živočichovi mimo jeho přirozené prostředí, často dojdeme k mylným závěrům.“

TIP: Harpyje pralesní aneb Mýtická okřídlená stvůra z povodí Amazonky

Podle Palenové chrání obojživelníky v přírodě například rozpuštěná organická hmota obsažená ve vodě. Čím více zbytků listí a jiných organických částic ve vodě je, tím lépe jsou obojživelníci a jejich vyvíjející se potomci před UV zářením chráněni. Dokáží ale reagovat i na různé podmínky. V místech, kde je voda čirá, uloží vajíčka do stínu. „Konkrétní hrozby pro ekosystémy je potřeba kriticky zhodnotit, abychom mohli stanovit naše výzkumné a ochranné priority a pracovat na těch projektech, které opravdu pomohou obojživelníkům přežít,“ dodává Palenová.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Příroda 7-8/2010

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Banánový byznys - z každého utraceného dolaru obdrží dělníci nanejvýš deset centů. Zbytek jde obchodníkovi, přepravcům, obchodům a státu.

Zajímavosti

Vojenskou posádku města Otranta tvořilo pouze 400 mužů. Proti nim stálo patnáct až dvacet tisíc tureckých vojáků.

Historie

Policie kontroluje, zda u sebe místní nenosí zbraně. Akce se však odehrává s „požehnáním“ gangů.

Zajímavosti

Jednou z největších pochoutek je zatopená tráva.

Příroda

Modré opozdilce nacházíme v centrech hustých kup, přičemž mezi ostatními hvězdami nápadně vyčnívají právě mladistvým vzhledem – přestože podle všech ostatních indicií dosahují stejného stáří jako jejich souputnice zrozené zřejmě v tomtéž čase z identické zárodečné mlhoviny.

Vesmír

Vlevo hlava jedné ze sfing Amenhotepa III., vpravo jedna z objevených soch bohyně války Sachmet.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907