V Antarktidě se objevila obří díra: Je větší než celé Nizozemsko

13.10.2017 - Stanislav Mihulka

Kde se berou velké díry v šelfovém ledu Antarktidy? Vědci zatím tápou

Stabilních polynií se kolem Antarktidy vyskytuje více než 20. Typické jsou polynie ve Weddellově moři.
Stabilních polynií se kolem Antarktidy vyskytuje více než 20. Typické jsou polynie ve Weddellově moři.

Reklama

V Antarktidě se náhle otevřela velká díra v ledu a nikdo přesně neví proč. Jde o takzvanou polynii, plochu bez ledu, která je obklopená souvislým ledem.

V tomto případě jde o monumentální díru o rozloze 60 tisíc kilometrů čtverečních, která je tím pádem větší než například Nizozemí. Objevila se v příbřežním šelfovém ledu, který pokrývá Weddellovo moře. Díra je vzdálená stovky kilometrů od volného oceánu a bez satelitních snímků bychom se o ní nejspíš vůbec nedozvěděli.

TIP: Objevy pod ledem: Vědci hlásí stovku nově nalezených sopek z Antarktidy

V této oblasti nejsou podobné díry zase tak výjimečné. Tahle je ale největší od sedmdesátých let. Vědci ohledně vzniku díry podezřívají globální oteplování, ale mechanismus vzniku těchto děr zatím přesně neznáme. Na místo se teď vypraví robotičtí průzkumníci, aby našli odpovědi na otázky vědců.

Reklama

  • Zdroj textu:

    SOCCOM

  • Zdroj fotografií: MODIS-Aqua / NASA Worldview; sea ice contours: AMSR2 ASI / University of Bremen



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907