V Chorvatsku vykopali ostatky starověkých chlapců s deformovanými lebkami

24.08.2019 - Stanislav Mihulka

Hrob v Osijeku ukrýval trojici zvláštních teenagerů z období stěhování národů. Dva z nich měli záměrně deformované lebky


Reklama

Odborníci z antopologického ústavu v Záhřebu si připsali zajímavý objev. Ve východochorvatském Osijeku vykopali dost zvláštní kostry z období starověku. Jde o pozůstatky tří chlapců, z nichž dva měli od raného dětství záměrně deformované a protažené lebky. Podobné praktiky jsou známé ze všech obydlených kontinentů a z mnoha období lidské historie, až do doby kamenné.

Objev v Osijeku je ale pozoruhodný tím, že každý ze dvojice starověkých teenagerů měl hlavu deformovanou jiným způsobem. Kostry pocházejí z období mezi lety 415 a 560 našeho letopočtu. Jde o bouřlivou a nebezpečnou dobu stěhování národů, kdy Evropou procházely a navzájem válčily mnohé národy.

TIP: Vzácný nález: Ve východním Srbsku vykopali římský hrob s kletbami

Teenageři s podivnými lebkami byli pohřbeni se zvířecími kostmi a úlomky keramiky. Jejich kosti ukazují, že neměli lehký život – podle antropologů trpěli mimo jiné podvýživou. Ještě zvláštnější bylo to, co prozradila jejich DNA. Předkové chlapců totiž pocházeli každý z jiné části světa. Předkové chlapce bez deformací lebky pocházeli ze západní Evropy, předkové chlapce s deformovanou lebkou přišli z Blízkého východu, zatímco předkové druhého z východní Asie. Podle autorů studie mohly rozdílné deformace sloužit k rozlišení členů různých kulturních skupin. Zda šlo o běžnou praxi, nebo o výjimku, není podle vědců zatím jasné.

  • Zdroj textu:

    PLoS ONE

  • Zdroj fotografií: M. Kavka / PLoS ONE

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Již v době objevu byly obří sochy na terasách poničené, moderní rekonstrukce je ukazuje v původním stavu.

Zajímavosti

Srovnání záběrů hvězdy Betelgeuse pořízených v lednu 2019 (před poklesem jasnosti) a v prosinci 2019 (během poklesu jasnosti). Je zřejmé, že hvězda nejen zeslábla, ale že se změnil i její tvar.

Vesmír

Radarový systém experimentu SNOWIE slouží ke sledování a měření sněhových mraků

Věda

Kamélie, květina, která získala jméno po brněnském rodákovi

Historie

Vídeňští školáci s rukávovými páskami dobrovolníků při sběru kovových předmětů, 1915.

Válka

O charze žlutohrdlé je známo, že se nebojí lidí. Pokud ve volné přírodě narazí i na hlučnou a početnou skupinu, dává si na útěk dost času a zvědavě příchozí pozoruje. Zřejmě proto se o ní rozšířilo přesvědčení, že se dá snadno ochočit.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907