V hustých hvězdokupách se mohou černé díry opakovaně spojovat

13.04.2018 - Stanislav Mihulka

<p>Pro černé díry o hmotnosti 50 a více Sluncí podle vědců platí, že mohly vzniknout opakovaným spojením více černých děr v jednu.</p>

Pro černé díry o hmotnosti 50 a více Sluncí podle vědců platí, že mohly vzniknout opakovaným spojením více černých děr v jednu.


Reklama

Černé díry vznikají při explozích supernov na konci života velkých hvězd. V místech, kde se nachází velké množství hvězd je také vyšší pravděpodobnost vzniku černých děr. Extrémním případem jsou husté hvězdokupy, v nichž je skutečně hodně hvězd na relativně malém prostoru.

Carl Rodriguez z Massachusettského technologického institutu a jeho mezinárodní tým tvrdí, že se černé díry hvězdných velikostí mohou opakovaně setkávat a splývat. Vznikají tak černé díry, které jsou nápadně hmotnější, než klasické pozůstatky supernov.

Továrna na velké černé díry

K opakovaným splýváním černých děr podle badatelů dochází v kulových hvězdokupách. V těch bývají namačkány statisíce a někdy i miliony hvězd. Podle Rodrigueze mohou být ve hvězdokupách stovky až tisíce černých děr, které mohou navzájem splývat jedna po druhé.

TIP: Nově objevená skupina dusíkových hvězd osvětluje historii kulových hvězdokup

Pokud gravitační observatoře, jakou je například LIGO, vystopují černé díry o hmotnosti 50 a více Sluncí, existuje podle vědců slušná šance, že nevznikly zhroucením jediné hvězdy, ale právě postupným splýváním menších černých děr v nitru hvězdokupy.

Reklama

  • Zdroj textu:

    MIT, Physical Review Letters

  • Zdroj fotografií: Northwestern Visualization/Carl Rodriguez

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

V tradiční koridě jsou přesně určené nástroje, které má matador k dispozici. V první fázi se používají kopí varas a pláštěnka capote, v další pak barevné tyče s háky banderillas. V závěrečné části přichází ke slovu muleta, meč espada či dýka puntilla.

Historie

Expert ochrany přírody připravuje sterilizační šipky pro hrochy v Kolumbii

Věda

Hladina kyslíku v atmosféře podstatně vzrostla, až když před 2,5 miliardami let na Zemi konečně poklesla intenzita „deště meteoritů“.

Vesmír

Tato stíhačka Ki-43 se dochovala v leteckém muzeu v americké Pimě.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907