V obyvatelné zóně Proximy Centauri vědci objevili kamennou planetu

25.08.2016 - Martin Reichman

Doslova „za humny“ Sluneční soustavy objevili vědci planetu jen o málo hmotnější než je Země. Kolem své mateřské hvězdy navíc obíhá v tzv. obyvatelné zóně


Reklama

O něco dále než čtyři světelné roky od nás (39,9 bilionu kilometrů) se nachází malý červený trpaslík – Proxima Centauri, který je, mimo naše Slunce, tou nejbližší hvězdou k planetě Zemi. Tato nenápadná hvězdička je příliš slabá pro pozorování pouhým okem, malým dalekohledem bychom ji ale na obloze našli v jižním souhvězdí Kentaura, nedaleko mnohem jasnější dvojhvězdy Alfa Centauri. Nejnovější zjištění navíc ukazují, že Proxima Centauri je po Slunci nejen nejbližší hvězdou, ale pravděpodobně je také domovem nejbližší kamenné planety mimo naši Sluneční soustavu.

Kamenná planeta za humny Sluneční soustavy

První náznaky možné přítomnosti planety u Proximy Centauri byly pozorovány již v roce 2013, výsledky ale nebyly dostatečně přesvědčivé. Změnu přinesly až výsledky nových pozorování pomocí spektrografu HARPS a dalších teleskopů rozmístěných po celém světě.

Periodické změny v jasnosti mateřské hvězdy ukazují, že Proximu Centauri ve vzdálenosti asi 7 milionů kilometrů (tedy 20× blíže než obíhá Země kolem Slunce) obíhá planeta minimálně 1,3× hmotnější než Země.

Voda možná ano, život zřejmě ne 

Planeta, označovaná jako Proxima b, obíhá ke své hvězdě mnohem blíže, než se ve Sluneční soustavě pohybuje Merkur kolem Slunce. Jelikož je ale Proxima Centauri výrazně slabší než Slunce, znamená to, že planeta obíhá uvnitř takzvané obyvatelné zóny své hvězdy, kde by se odhadovaná teplota na jejím povrchu měla pohybovat v rozmezí, které umožňuje existenci kapalné vody.

Schopnost takového typu planety udržet vodu a umožnit život podobný pozemskému je otázkou víceméně teoretických úvah. Hlavní argumenty proti možné přítomnosti života se opírají o blízkost mateřské hvězdy. Například vzájemné gravitační působení by mohlo způsobit, že planeta bude mít takzvanou vázanou rotaci, kdy jedna stále stejná strana planety je neustále osvětlena, zatímco druhá je v permanentní temnotě.

Atmosféra planety se také může pomalu ztrácet do kosmu a její chemické procesy budou pravděpodobně mnohem složitější díky silnému ultrafialovému a rentgenovému záření (to zvláště platí během první miliardy let existence hvězdy). Žádný z těchto argumentů však nebyl jednoznačně doložen a je nepravděpodobné, že by se tak stalo bez přímého pozorování a zkoumání atmosféry planety.

Pokud se kapalná voda na povrchu opravdu vyskytuje, tak pouze na nejvíce osvětlovaných místech – na hemisféře trvale přivrácené ke hvězdě (v případně vázané rotace) nebo v tropickém pásmu (pokud má planeta rezonanční rotaci 3:2).

I když dráha planetě zajišťuje příznivou teplotu, podmínky na povrchu Proximy b negativně ovlivňuje ultrafialové a rentgenové záření mateřské hvězdy, které je naopak mnohem intenzivnější, než jakému je vystavena Země. Rotační stav planety, silné záření mateřské hvězdy a další vývojové faktory způsobují, že klima na planetě se nejspíše výrazně liší od pozemského, je například nepravděpodobné, že by se zde vyskytovala roční období.

Reklama

  • Zdroj textu:

    ESO

  • Zdroj fotografií: ESO, M. Kornmesser



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Delfíni umí při náhlém vynoření usměrnit tvorbu bublinek dusíku tak, aby se jim nedostávaly do krevního oběhu a nekolovaly po těle. (foto: Unsplash, NOAA, CC0)

Příroda

Portrétová fotografie Emila Holuba s neodmyslitelnou tropickou přilbou. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Model blízkého planetárního systému TRAPPIST-1. (foto: NASA, R. Hurt, T. PyleCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Archeologové v Izraeli objevili 44 byzantských zlatých mincí a další cenné předměty. (foto: Israel Antiquities Authority, Dafna GazitCC BY 4.0)

Věda

Turecká obsluha kulometu s rakousko-uherským instruktorem. (foto: Jiří Ráčil, oldphoto.info -se souhlasem k publikování)

Válka

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907