Vánoce našich prababiček: Mezi typické štědrovečerní pochoutky patřili šneci

17.12.2021 - Olga Nivnická

Dárky a vánoční ozdoby se v prvních letech po velké válce scvrkly na nejnutnější praktické věci. Co nesmělo chybět na sváteční tabuli a pod ustrojeným stromečkem?

<p>První zmínky o konzumaci šneků pocházejí ze 16. století, kdy nechyběli například na stolech Rožmberků. Později se z nich stalo typické vánoční jídlo, jež bylo postním jídlem chudiny.</p>

První zmínky o konzumaci šneků pocházejí ze 16. století, kdy nechyběli například na stolech Rožmberků. Později se z nich stalo typické vánoční jídlo, jež bylo postním jídlem chudiny.


Reklama

Dárky a vánoční ozdoby se v prvních letech po velké válce scvrkly na nejnutnější praktické věci. Obyčejná pasta na zuby, kousek mýdla, nebo konzerva dokázaly udělat spoustu radosti. Mnohem častěji se objevovaly figurky z chleba – a to jak na stromečku místo skleněných ozdob, tak jako drobné dárečky. I takové nábojnice a kousky staniolu uměly stromek alespoň zdálky proměnit blýskavým vánočním kouzlem.

Sváteční šneci

Sváteční dny měly za první republiky svá pevná pravidla – alespoň v bohatších rodinách, kde si luxusnější úkrok od každodennosti mohli dovolit. Na Štědrý den samozřejmě lidé normálně chodili do práce, leda by připadl na neděli. Odpoledne se tak procházeli a součástí jejich vycházek bývala i návštěva restaurací a lahůdkářství. 

Za módní platilo dát si šneky. Splňovali totiž dvě zásadní podmínky: šlo o postní jídlo a zároveň i snobskou záležitost. A to i přesto, že původně se šnečí maso vyskytovalo hlavně na jídelníčku venkovské chudiny, kam jej řadí ještě i Magdaléna Dobromila Rettigová. Jenže ve městech se na šneky dívali jinak – a inspirovali se francouzskou kuchyní. 

Kniha Rybí kuchyně, kuchařka od majitele proslulé rybí restaurace na Václavském náměstí Jindřicha Vaňhy, uvádí hned šestnáct receptů! Mohli jste si tedy pochutnat na šnecích na burgundský způsob, á la Dijonnaise, ála Chablisienne nebo třeba na hlemýždí bryndě (salát s nasekanými hlemýždi, vejci, cibulí a křenem) či na hlemýždích koblížcích á la Vigneronne.

TIP: Pozlátko i elegance: Jak vypadaly Vánoce našich pradědečků a prababiček?

V knize Česká strava lidová od Marie Úlehlové-Tilschové z roku 1945 se můžeme dočíst, že v okolí Luhačovic si pasáčci opékali šneky napíchnuté na prutu přímo v terénu – a solili si je před konzumací vlastní močí… 

Vánoce pro potřebné

Vánoční strom republiky coby charitativní sbírku vymyslel Rudolf Těsnohlídek roku 1924 – v kasičce pod stromečkem se vybíralo na stavbu dětského domova. Spisovatele k tomu inspirovala vlastní příhoda ze zimy 1919, kdy nalezl s přáteli v lese u Bílovic nad Svitavou odložené děvčátko. Myšlenky se brzy chopila i další československá města a v dalších letech už veřejné vánoční stromy vyrůstaly po celé republice. Peníze putovaly na sirotky a děti v nouzi.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907