Reklama


Jen taková kuchařinka? Magdalena Rettigová byla především zapálená vlastenka!

21.07.2018 - Jana Ládyová

„Vraž do toho kopu vajec a dvě libry másla.“ Věty tohoto typu učinily Magdalenu Dobromilu Rettigovou takřka nesmrtelnou. Zdaleka ale nebyla jen autorkou kuchařek

<p>Manželé Rettigovi</p>

Manželé Rettigovi


Reklama

Magdalena Dobromila Rettigová nebyla jen slavnou autorkou kuchařek. Dnes už málokdo ví, že ona sama toho napsala mnohem víc a že jako první česká spisovatelka prorazila cestu svým následovnicím. Inspirovala též Aloise Jiráska, který o ní napsal divadelní hru, v níž při premiéře zazářila Hana Kvapilová…

Přísná výchova

Magdalena Artmannová se narodila 31. ledna 1785 do rodiny vrchnostenského správce ve Všeradicích na Berounsku. Její dětství mělo do idylky daleko. Magdalena se jako jediná ze šesti dětí dožila dospělosti. Matka ji vychovávala velmi přísně. Traduje se, že od pěti let musela doma pomáhat, matce se totiž zdálo, že už je na hraní veliká. Brzy uměla šít, vyšívat, paličkovat a plést. A samozřejmě vařit a starat se o domácnost. Ostatně v té době bylo naprosto běžné připravovat se na kariéru manželky a matky. Když bylo Magdaleně osm let, zemřel jí tatínek, její opora. Ten s ní zacházel laskavěji než matka. Zůstaly tedy úplně samy a neustále zápasily s finančními problémy. Do školy poslala matka Dobromilu až v deseti letech. 

Mimořádně inteligentní dívka věnovala každou volnou chvilku čtení. Protože vyrostla v německém prostředí, do svých osmnácti let vlastně neuměla česky. O nápadníky neměla nouzi, byla nejen pohledná, ale také důvtipná. Sama je ale moc nevyhledávala. A těch neodbytných se dokázala elegantně zbavit. Jak? Popsala to v jedné ze svých povídek a později i v dramatu Dřevěná tetička. Posadila prý k oknu dřevěnou figurínu s šátkem, takže se ctitel domníval, že k Magdaleně přijela na návštěvu tetička. Když pak tento fígl odhalil, většinou se urazil a Magdalena měla od něj svatý pokoj.

Ženou v domácnosti?

Bylo jí ale jasné, že jejím věnem bude muset být něco jiného než hmotné statky. Ze všech nápadníků ji nejvíce zaujal právník a filozof Jan Alois Rettig, překladatel, spisovatel a hlavně vřelý vlastenec, který za studií bydlel v pronajatém bytě nad nimi. Matka však měla trochu jiné představy o budoucím Magdalenině muži. Rettig byl zatím jenom advokátní praktikant. Trvalo tedy dost dlouho, než jí sňatek, který se uskutečnil přesně na Magdaleniny třiadvacáté narozeniny, povolila.

Jan Alois Rettig byl o jedenáct let starší, Magdalenu upřímně miloval a dával jí to všemožně najevo. Ve všem ji podporoval. O to více překvapí, že se Magdalena v manželství necítila šťastná a dokonce se prý vyjádřila, že kdyby věděla, co ji čeká, raději by se vrhla do propasti. A to si opravdu nemohla stěžovat! Co by říkala třeba na místě Boženy Němcové či Bohuslavy Rajské!

Rettigův otec byl Němec, matka Češka. On sám ovládal oba jazyky, považoval se však za Čecha. Dnes ho známe jako manžela autorky kuchařky, nicméně ve své době to byl známý autor drobných próz, básní i divadelních her, přispíval též do vlasteneckých časopisů a překládal z latiny a řečtiny. Také obstojně kreslil - ilustroval některá díla své ženy. Jeho zásluhou se z Magdaleny stala přesvědčená vlastenka. Měl pro ni porozumění jako málokterý muž té doby. Česky se Magdalena začala učit teprve po seznámení s ním, psát si ovšem troufla až v pětatřiceti letech. Oba přijali „vlastenecké“ jméno. Jan Rettig se místo Alois začal podepisovat Sudiprav, Magdalena přijala jméno Dobromila.

Manželé se často stěhovali, protože pan Rettig byl radním v různých městech. Bydleli v Táboře, Přelouči, Ústí nad Orlicí či v Rychnově nad Kněžnou. Poslední léta pak prožili v Litomyšli. Všude se angažovali ve veřejném životě. Jejich salon, „kafíčkovou společnost“, navštěvovali vlastenečtí intelektuálové, ať už Palacký, Šafařík nebo Jungmann. A ti všichni pobízeli paní Magdalenu, aby se věnovala literatuře.

Pokrmy pro dcerky české a moravské

První léta manželství nepatřila zrovna k nejšťastnějším. U Aloise Rettiga propukla vážná oční choroba, zemřely jim první dvě děti a Magdalena byla víc nemocná než zdravá. Teprve po pěti letech manželství se narodila dcera Jindřiška, první, která přežila. Proslavila se jako operní zpěvačka Stavovského divadla a členka Královské bavorské dvorní opery v Mnichově. Rodiče její talent objevili brzy, byli na ni hrdí a všemožně ji podporovali. Z ostatních dětí přežili a jsou známi ještě dva synové: Karel, tiskařský sazeč, a Josef Ondřej Liboslav, rektor piaristické koleje. Někde se uvádí, že Magdalena prý porodila jedenáct dětí, jinde se hovoří „jen“ o šesti.

Její nejslavnější dílo vyšlo poprvé v roce 1826 a nese název Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské. Čítá 1 150 receptů! Ne všechny patří do ranku těžké české kuchyně, jak je Rettigové neprávem přisuzováno. Nejvíce se tehdy jedlo hovězí, proto mu autorka věnuje samostatnou kapitolu, zatímco všechna ostatní masa zahrnuje do jediné kapitoly.

Zelenina, kterou nazývala zelené věci, musela být tepelně upravená. Syrová se tehdy „nenosila“, ale je nutné si uvědomit, že v té době se nevědělo nic o vitamínech či vláknině. Dnes módní saláty - jako hlavní jídlo - byste u Rettigové hledali marně. Neznamená to, že by se tehdy nekonzumoval okurkový či hlávkový salát. Ale jejich příprava byla tak jednoduchá, že autorka nepovažovala za nutné ztrácet čas s popisem. Snažila se vytvářet pestré menu zahrnující i zvěřinu či ryby, zkrátka: její kuchařka se opravdu netočila jen kolem knedlíků a tučného vepřového

První feministka?

Dnes už její další tvorbu neznáme, ale Magdalena platila za plodnou autorku. Její básně a povídky se ve své době dosti četly - zejména pro svůj vlastenecký význam. Kromě toho pořádala kurzy pro dívky, které učila základům hospodaření, vaření i domácích prací. Zároveň je také získávala pro vlastenecké ideály.

TIP: Osudy krásné vlastenky: Nelehký životní úděl Boženy Němcové

Jak již bylo řečeno, ze svého manželství se cítila rozčarovaná, nicméně zachovávala dekorum vzorné a spořádané manželky. Svého hodného manžela si sice vážila, ale nejspíš pochybovala o instituci manželství. I proto ji považují za předchůdkyni českých feministek. Díky své tvrdé výchově však uměla dodržovat jistou disciplínu a nejspíš si uvědomovala, že mohla dopadnout mnohem hůř. Když její manžel roku 1844 zemřel, možná se konečně začala cítit doopravdy volná. Dlouho si svobodu neužila. Zemřela 5. srpna 1845 ve věku šedesáti let. Svého manžela tak přežila o pouhý rok. 

  • Zdroj textu:

    Historická červená knihovna

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jak se snesete s robotickým nadřízeným?

Věda

Zámek Valtice byl hlavním sídlem rodiny Lichtenštejnů do roku 1945.

Historie

Krasavec nad rýžovými poli

Tan-jang-Kchun-šan | 164,8 km

Nejdelší most světa, zapsaný i v Guinnessově knize rekordů, se nachází na vysokorychlostní železniční trati spojující Šanghaj a Nanking v provincii Ťiang-su na východě Číny. Viadukt Tan-jang-Kchun-šan se táhne v délce přes 160 km a prochází malebnou krajinou s rýžovými poli, kanály i jezery v blízkosti řeky Jang-c’-ťiang. Jeho výstavba započala roku 2006, zaměstnala bezmála 10 tisíc lidí a přišla asi na 8,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 190 miliard korun

Zajímavosti

Zoborožec kaferský při intenzivním hledání potravy v jihoafrickém Krugerově parku

Příroda

Mars na snímcích sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Vpravo situace po vypuknutí prachové bouře.

Vesmír

Prehistorické naleziště u Eynshamu v hrabství Oxfordshire, kde horko odhalilo nové monumenty

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907