Ve Švýcarsku objevili zřejmě nejmladší známou gladiátorskou arénu

31.01.2022 - Stanislav Mihulka

Nedávno objevený amfiteátr antického města Augusta Raurica zřejmě pochází ze 4. století našeho letopočtu. Podle archeologů může jít nejmladší známou stavbu tohoto typu

<p>Vykopávky v Kaiseraugstu na snímku pořízedném z dronu.</p>

Vykopávky v Kaiseraugstu na snímku pořízedném z dronu.


Reklama

Švýcarský Kaiseraugst, který leží poblíž trojmezí Švýcarska, Německa a Francie, nese jméno podle antického města římské říše Augusta Raurica. Původně šlo o nejstarší římskou kolonii na Rýnu – vznikla v roce 44 před naším letopočtem, v těsném sousedství malého keltského kmene Rauraků. Dnes jde o významné archeologické naleziště.

Archeologové zde nedávno objevili římský amfiteátr, který je zřejmě nejmladší známou stavbou tohoto typu. Byl vybudován na samotném sklonku nadvlády Říma, v opuštěném dolu, kde se těžilo až do pozdní antiky. Pro určení stáří amfiteátru je významná i nalezená mince, která pochází z let 337 až 341 našeho letopočtu, stejně jako použitý materiál.

Nejmladší aréna gladiátorů

Podle vedoucího vykopávek Jakoba Baerlochera dosavadní zjištění naznačují, že amfiteátr byl postaven někdy ve 4. století. Badatelé jsou přesvědčeni, že se v amfiteátru odehrávaly souboje gladiátorů a další radovánky. K objevu této gladiátorské arény došlo v prosinci 2021, při záchranném průzkumu před stavbou nové loděnice na řece Rýn. Pro archeology šlo o překvapení. O římském dolu věděli, že objeví i amfiteátr, je ale nenapadlo.

TIP: Římské mince nalezené u brodu nizozemské řeky Aa byly zřejmě obětinami za přechod řeky

Jde o v pořadí již třetí amfiteátr, nalezený archeology ve městě Augusta Raurica. Tento by ale měl být nejmladší. Oproti slavnému Koloseu v Římě je podstatně menší. Jeho půdorys má rozměry zhruba 50×40 metrů. Augusta Raurica se tehdy nacházela na severní hranici římské říše a do Germánie bylo, co by kamenem dohodil.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda
Vesmír

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907