Ve věku 87 let zemřel John Young: Astronaut, který dvakrát přistál na Měsíci

08.01.2018 - redakce 100+1

John Young na Měsíci během mise Apollo 16. V pozadí lunární modul a lunární rover.
John Young na Měsíci během mise Apollo 16. V pozadí lunární modul a lunární rover.

Reklama

Ve věku 87 let zemřel americký astronaut John Young. Do vesmíru letěl celkem šestkrát – účastnil se programů Apollo a Gemini. Na misi Apollo 16 se jako devátý člověk prošel po povrchu Měsíce. V roce 1981 velel posádce vůbec prvního raketoplánu – Columbii. Jeho vesmírná kariéra trvala 42 let až do roku 2004, kdy odešel do důchodu. Stal se tak vůbec nejdéle sloužícím astronautem NASA. John Young zemřel 5. ledna 2018 na následky komplikací po zápalu plic.

Přehled vesmírných misí Johna Younga

  • Gemini 3 (23. března 1965)
  • Gemini 10 (18. července 1966 – 21. července 1966)
  • Apollo 10 (18. května 1969 – 26. května 1969)
  • Apollo 16 (16. dubna 1972 – 27. dubna 1972)
  • STS-1 Columbia (12. dubna 1981 – 14. dubna 1981).
  • STS-9 Columbia (30. listopadu 1983 – 8. prosince 1983)

Reklama

  • Zdroj textu:

    Wikipedia, NASA, ČTK

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907