Když smetánka tančí: Jak vypadaly plesy z počátku 20. století

05.12.2016 - Kateřina Vašků

Ples -<p>Císař na vídeňském plese v roce 1900. Plátno od Wilhelma Gause, předního malíře rakousko-uherské éry</p>
Ples -

Císař na vídeňském plese v roce 1900. Plátno od Wilhelma Gause, předního malíře rakousko-uherské éry


Reklama

Plesová sezóna se kvapem blíží. Přední malíř rakousko-uherské éry Wilhelm Gaus zachytil vídeňský bál z roku 1900, kterého seúčastnil sám císař František Josef I.

Když smetánka tančí

Jak takový ples vlastně probíhal? Přestože se dnes tančí po celý rok, a to i na letních venkovních parketech, převážná část plesů se od nejstarších časů odehrávala v uzavřených sálech v období taneční sezóny. Ta podle nepsaného zákona trvala zhruba od poloviny září do konce dubna, přičemž nejvíce bálů se konalo v lednu a v únoru.

Zmíněné načasování mělo praktický význam: jednalo se o „okno“ mezi adventem a čtyřicetidenním půstem před Velikonocemi. Zatímco tedy jaro bylo vyhrazeno svatbám, léto cestování a podzim honům, zima se ukázala jako ideální doba, kdy se šlechta sjížděla do měst, a mohla se tak ve vyhřátých sálech věnovat večírkům a plesům.

O poloviny 19. století již bály tvořily také nedílnou součást společenského života běžných měšťanů. Večírky pro zvané obvykle sponzorovaly význačné a respektované osobnosti města. Průběh akce se pak řídil přísnými pravidly a etiketou: Například každá dívka měla k dispozici dekorativní kartičku, na níž se do pořadníku zapisovali její partneři pro jednotlivé tance. Než ovšem směli požádat o zápis, museli být mladé dámě – a jejímu dospělému doprovodu – oficiálně představeni. Také orchestr hrál skladby v předem určeném pořadí: po zahajovacím tanci se pravidelně střídala rychlejší a pomalejší tempa.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost 2/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Leif Eriksson objevuje Ameriku, obraz od norského malíře Hanse Dahla (1849–1937).

Zajímavosti

Arové hyacintoví vyhledávají na zemi velké palmové ořechy, které se jim tady louskají lépe než ve větvích stromů

Příroda
Věda

Kometa Čurjumov-Gerasimenko na snímku meziplanetární sondy Rosetta

Vesmír

Německá infiltrační taktika použitá během protiútoku slavila úspěch, na snímku vilémovské kulometné družstvo

Válka
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907