Pod hladinou Pacifiku míří ke Kalifornii obří vlna. Může zvednout oceán až o 30 centimetrů
Pod hladinou Pacifiku míří ke Kalifornii mohutná Kelvinova vlna, která může během několika měsíců zvednout hladinu oceánu až o 30 centimetrů a zesílit dopady zimních bouří.
Kvůli super El Niñu přichází mohutná Kelvinova vlna, která může měsíce zvyšovat hladinu moře u pacifického pobřeží Ameriky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Don Ramey Logan, CC BY-SA 4.0)
Pacifické pobřeží Severní a Střední Ameriky čeká v následujících měsících neobvyklá kombinace přírodních jevů. Pod hladinou oceánu se podél pobřeží šíří mohutná Kelvinova vlna, která může dočasně zvednout hladinu moře a ještě zhoršit následky zimních bouří.
V některých místech Kalifornie by se hladina oceánu mohla kvůli této vlně zvýšit až o 30 centimetrů. Sama o sobě taková změna nemusí působit dramaticky, v kombinaci s přílivem, bouřemi a dlouhodobým růstem hladiny oceánů však může znamenat podstatně větší problém pro pobřežní oblasti.
Vlna ukrytá pod hladinou
Kelvinova vlna je dobře známým oceánským jevem, který se čas od času objeví v různých částech planety. Tentokrát však přitahuje mimořádnou pozornost. Její vznik souvisí s letošním velmi intenzivním super El Niñem a vlna nyní postupuje podél pacifického pobřeží Ameriky směrem ke Kalifornii.
Nejde přitom o klasickou vlnu, jakou bychom pozorovali na hladině. V tomto případě jde o takzvanou vnitřní Kelvinovu vlnu – obrovskou gravitační vlnu, která se šíří uvnitř oceánu podél rozhraní mezi vodními vrstvami o rozdílné hustotě. Takovým rozhraním může být například přechod mezi teplou a studenou vodou.
Jakmile vlna dorazí ke kalifornskému pobřeží, může podle předpovědí na několik měsíců zvýšit hladinu moře až o zmíněných 30 centimetrů.
Třicet centimetrů může rozhodovat
Právě načasování Kelvinovy vlny vyvolává mezi odborníky obavy. Její účinek se totiž přičte k běžnému přílivu a odlivu. Vyšší výchozí hladina pak znamená, že voda při bouřích může proniknout dál do pobřežních oblastí.
To je důležité zejména v období El Niña, které může v některých částech Spojených států zvyšovat pravděpodobnost silných zimních bouří. Pobřeží Kalifornie a okolních oblastí tak může čelit kombinaci několika nepříznivých faktorů najednou: vyšší hladině oceánu, přílivu, bouřkovým přívalům vody, záplavám a pobřežní erozi.
Na možné problémy upozornila ve svém memorandu z 11. září Kate Huckelbridgeová, výkonná ředitelka Kalifornské pobřežní komise. Obyvatele a majitele nemovitostí v pobřežních oblastech vyzvala, aby počítali s možností extrémních podmínek včetně záplav.
Samotné bouře přitom mohou hladinu moře u pobřeží zvednout o více než jeden metr. Pokud se k takovému nárůstu přidá dalších až 30 centimetrů způsobených Kelvinovou vlnou, rozdíl už může být velmi podstatný.
Stoupající hladina oceánů
Do celé rovnice navíc vstupuje ještě jeden faktor, který nezmizí s koncem zimní bouřkové sezony. Hladina světových oceánů dlouhodobě stoupá v důsledku globálního oteplování a podle uvedených údajů je dnes nejméně o 20 centimetrů výše než dříve.
Kelvinova vlna tak nepřichází k pobřeží, jehož výchozí podmínky by byly stejné jako před desítkami let. Dočasné zvýšení hladiny oceánu se odehrává na pozadí dlouhodobého růstu mořské hladiny a během silné bouře se mohou jednotlivé vlivy navzájem sčítat.
Kalifornie proto počítá s možností, že letošní zima přinese mimořádně náročné podmínky. Guvernér Gavin Newsom kvůli předpovědím meteorologů vyhlásil stav nouze. Díky tomu může stát před příchodem bouří rychleji mobilizovat potřebné vybavení a další zdroje.
Pod hladinou Pacifiku se tak mezitím odehrává proces, který není na první pohled vidět. Mohutná Kelvinova vlna postupuje podél pobřeží Ameriky a její příchod může znamenat, že voda bude během nadcházejících měsíců stát u kalifornského pobřeží o desítky centimetrů výš, než by odpovídalo běžným podmínkám.
Vlna lorda Kelvina
Kelvinova vlna je zvláštní typ gravitační vlny, která se v oceánu šíří podél pobřeží nebo rovníku a je vedena působením gravitace i rotace Země. U tzv. vnitřní Kelvinovy vlny se energie nepohybuje po hladině, ale pod ní, podél rozhraní mezi vrstvami vody s různou hustotou – například mezi teplou a studenou vodou. Přestože může být samotný pohyb vody relativně nenápadný, vlna dokáže nárazově přesunout velké množství vody a zvýšit hladinu oceánu u pobřeží. Při setkání s přílivem nebo bouří tak může výrazně zesílit jejich dopady.
A proč Kelvinova? Název odkazuje na britského fyzika Williama Thomsona, známého jako lord Kelvin, který tento typ vlnění v 19. století popsal. Po stejném vědci nese jméno také jednotka teploty kelvin.