Předkové savců možná rodili živá mláďata o 90 milionů let dříve, než jsme si mysleli

Savci, jejich vyhynulí předkové a širší příbuzenstvo patří do linie kynodontů (Cynodontia), která se objevila přibližně před 260 miliony let, v období svrchního permu. Od té doby kynodonti až do dneška přežili tři masová vymírání, včetně toho největšího na konci permu před 252 miliony let, po němž zažili pozoruhodný rozmach.

Vědci se ještě před několika lety domnívali, že rození živých mláďat je poměrně mladou evoluční novinku ve vývojové linii kynodontů. Předpokládalo se, že se vyvinulo z kladení vajec, možná přes mezistupeň, který dodnes využívají vačnatci. V posledních letech se ale hromadí důkazy svědčící proti tomuto scénáři.

Původ živorodosti v savčí linii

Leandro Gaetano, paleontolog z Argentinské národní rady pro vědecký a technický výzkum, a jeho kolegové si nedávno všimli neobvyklé růstové struktury ve zkamenělé kosti druhu Chiniquodon theotonicus, masožravého kynodonta velikosti psa, který žil v období triasu, přibližně před 236 miliony let na území dnešní severozápadní Argentiny. Tato struktura přitom odpovídala neonatální linii dnešních obratlovců, nápadné růstové linii, která vzniká po porodu nebo vylíhnutí vajec, při následném zrychlení růstu mláďat. 

Badatelé změřili neonatální linii a celkovou velikost kostí končetin dospělého jedince C. theotonicus. Z nameřených údajů odhadli, že zkoumaný jedinec vážil v době smrti asi 12 kilogramů, zatímco jako mládě při narození měl přibližně 1,7 kilogramu, tedy asi 14 % své dospělé hmotnosti. To je hodnota blízká dnešním savcům podobné velikosti.

Gaetano s kolegy z toho v nové studii, uveřejněné v odborném časopisu Frontiers in Mammal Science, vyvozují, že chiniquodon zřejmě rodil živá mláďata. Pokud mají pravdu, znamenalo by to, že se živorodost, tedy strategie, při níž se mláďata vyvíjejí v těle matky, mohla v savčí vývojové linii objevit o 90 až 95 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo, a také dříve, než se oddělili vačnatci od placentálních savců.

Rodičům mohla živorodost v tehdejší době přinášet značné výhody. Jak říká Gaetano, trias byl velmi obtížným obdobím pro život. Následoval po extrémním vymírání, kdy panovala intenzivní konkurence o zdroje. Zároveň se tehdy projevoval výrazný predační tlak a všudypřítomné sucho. Embrya živorodých druhů proto mohla být lépe chráněna než embrya živočichů kladoucích vejce. Vejce před predátorem neuteče, zatímco mládě ano.