Výzkum DNA odhalil tajemství pohřebiště v Mongolsku: Vědci odhalili skrytou logiku starověkého pohřbívání

Na okraji stepi, která přechází do pouště Gobi se nad soutokem dvou řek nachází starobylé mongolské pohřebiště Tamir. Vzniklo kolem roku 100 př. n. l., když vojska dynastie Chan vytlačila kmenový svaz kočovných Siungnuů na sever od pouště Gobi, a bylo opuštěno bylo zhruba kolem roku 100 n. l., v době rozpadu říše Siungnuů. 

Pohřebiště Tamir je z velké části prozkoumané a velmi podrobná dokumentace vykopávek z něho dělá skutečný poklad pro archeology. Antropobioložka Ameline Alcouffeová z francouzské Univerzity Toulouse a její spolupracovníci analyzovali rozsáhlé soubory dat z tohoto pohřebiště a zjišťovali, do jaké míry ovlivnila pohřbívání tehdejších lidí genetická příbuznost, sociální vztahy a kulturní tradice.

Pohřebiště elity říše Siungnuů

Vědci již dříve zjistili, že jsou zde pohřbeni příslušníci dvou rodových linií, jejichž příbuzenské vazby se díky analýze starověké DNA podařilo sledovat napříč šesti generacemi. Kolem nich však spočívají desítky lidí, kteří s nimi geneticky příbuzní nebyli. Alcouffeová s kolegy využila algoritmy strojového učení a metody evoluční biologie, aby zjistila, jak se tehdy pohřbívalo. Výsledky výzkumu vztahů mezi lidmi na pohřebišti Tamir uveřejnil odborný časopis Antiquity.

Ukázalo se, že pohřebiště nebylo utvářeno pouze biologickým příbuzenstvím. O jeho podobě a o tom kdo a jak tam byl pohřben rozhodovala spíše složitá souhra moci, spojenectví a symbolických vztahů v rámci říše kočovných Siungnuů.

Siungnuové tradičně organizovali svou politickou hierarchii do „levého“ a „pravého křídla“, v jejichž čele stáli synové nebo blízcí příbuzní vládce. Levé křídlo bylo přitom spojováno s určeným následníkem trůnu, často synem nejvyššího vládce známého jako šan-jü. Jak vysvětluje Alcouffeová, základní obrysy tohoto systému známe, ale jeho fungování v každodenním životě, a také ve smrti, zůstává nejasné. To bylo motivací jejich výzkumu.