Vědci na Sahaře objevili pozůstatky dinosaura velkého jako autobus

31.01.2018 - Stanislav Mihulka

Nález kostry sauropoda ze Sahary odhaluje minulost africké fauny před 80 miliony let


Reklama

Není žádným tajemstvím, že fosilní záznam je děravý. Paleontologové v něm nečtou jako v knize, ale spíše dávají dohromady střípky mozaiky, z nichž se snaží odhadnout obraz dávné minulosti.

Jedna z velkých pomyslných děr ve fosilním záznamu se nachází v Africe, v období na sklonku vlády dinosaurů. Z doby před zhruba 100 až 66 miliony let se v Africe dochovalo jenom málo fosilií. Vědci tím pádem nemají moc velkou představu, jak to vlastně tehdy v Africe vypadalo a jací dinosauři tam žili.

TIP: Nový čínský dinosaurus Qijianglong připomíná jeřáb

Tuhle díru ve fosilních nálezech teď ucpává nově popsaný sauropodní dinosaurus z příbuzenstva titanosaurů. Mansourasaurus shahinae byl velký jako autobus a vážil zhruba tolik, jako dospělý sloní samec. Jeho kosti archeologové vykopali v egyptské části Sahary, kde žil asi před 80 miliony let, v obdodí křídy. Jde doposud o nejkompletnější kostru dinosaura z tohoto období, jakou kdy v této oblasti vědci našli.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Ohio University, Nature Ecology and Evolution

  • Zdroj fotografií: Andrew McAfee, Carnegie Museum of Natural History

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907