Vědci odhalili chemické tajemství legendárních Svitků od Mrtvého moře

09.09.2019 - Stanislav Mihulka

Za mimořádně dobrým stavem slavných Svitků jsou podle všeho sírany ze slané vody, které impregnovaly kůži svitků

<p>Část zkoumaného svitku a jeho chemické mapy</p>

Část zkoumaného svitku a jeho chemické mapy


Reklama

Těsně po druhé světové válce objevili pašeráci v několika jeskyních v Judské poušti u Mrtvého moře množství ukrytých starověkých svitků. Dnes jsou známé jako Svitky od Mrtvého moře a obsahují biblické texty, apokryfy, komentáře k biblickým knihám, i do té doby neznámé spisy

Svitky od Mrtvého moře většinou pocházejí z doby mezi lety 200 před naším letopočtem a 68 našeho letopočtu. Většina svitků byla napsána na kůži, menší část na pergamenu a dalších materiálech. Odborníky od jejich nálezu fascinuje, jak dobře jsou tyto svitky zachovalé, navzdory jejich stáří.

TIP: Rentgenová archeologie: Vědci virtuálně rozbalili zuhelnatělý svitek a přečetli ho

Tyto svitky jsou stejně tak vzácné, jako křehké. Američtí vědci použili rentgenové snímkování a Ramanovu spektroskopii a s pomocí těchto metod vytvořili detailní chemickou mapu nejlépe zachovalého a nejdelšího svitku. Při tom vyšlo najevo, že kůže svitku je výrazně prostoupená množstvím síranových solí ze slané vody. Tyto látky, společně s pouštním klimatem, významně přispěly k uchování svitků po celá tisíciletí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    MIT

  • Zdroj fotografií: James Weaver / MIT

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907