Když došlo k Velkému třesku, pochopitelně u toho nebyl žádný člověk. V budoucnu si ale možná něco podobného vyzkoušíme na vlastní kůži
Žijeme v jednom vesmíru z mnoha různých?
Když v roce 1991 kosmolog Andrei Linde ze Stanfordu sepsal vědecký článek o možnosti vytvoření nového vesmíru v laboratoři, a také o tom, že náš vesmír možná vznikl jako výsledek činnosti fyzikálního hackera velmi vyspělé civilizace, mnozí to považovali za vtip.
Linde to ale myslel docela vážně a dnes, po čtvrtstoletí, vypadají možnosti stvoření nového vesmíru méně komicky než tehdy. Jsou to sice zhola teoretické úvahy, ale jednou z možností je napumpování dostatečného množství energie do monopólu.
Monopóly jsou zatím zcela hypotetické částice, jejichž existenci předpokládají některé fyzikální teorie, především teorie Velkého sjednocení a teorie Superstrun. Pokud ale monopóly skutečně existují a nám by se povedlo dodat jim dostatečné množství energie, dalece by takový experiment přesáhl možnosti Velkého hadronového srážeče LHC.
Pokud se vědci ve svých odhadech nepletou, měl by se takový monopól začít rozpínat. Zároveň by to znamenalo, že pokud by v takovém budoucím urychlovači vznikla červí díra, čerstvě zrozený vesmír by se nemusel rozpínat do našeho vesmíru, ale do zcela jiného prostoru.
TIP: Jak vznik vesmír aneb Co bylo na prapočátku světa (1.)
Vědci by v takovém případě viděli jenom malou černou díru. Naštěstí tak malou, že by byla z našeho pohledu neškodná. Pokud by se ale něco dostalo skrz červí díru, tak bychom se na druhé straně stali svědky dramatického rozpínání nového vesmíru. Zatím jde o čirou teorii, pokud ale jednou objevíme monopóly, mohli bychom si takové stvoření nového vesmíru, čili kosmogenezi, na vlastní kůži vyzkoušet.
ZajímavostiMrazivá katastrofa
O konci dinosaurů a jejich současníků po dopadu obří planetky na Zemi máme již mnoho důkazů. Také loni spatřilo světlo světa několik vědeckých prací, jež se zajímavému fenoménu věnují. S využitím zpřesněných počítačových modelů pro množství vyvržené hmoty po nárazu tělesa a následný vývoj klimatu vědci například zjistili, že se průměrná globální teplota snížila o neuvěřitelných 26 °C, a to na 3–16 let. Teplomilní dinosauři a mnozí jejich pozemští souputníci tak jednoduše nemohli přežít. Do atmosféry se také dostalo ohromné množství plynů – podle zatím nejpřesnějších odhadů asi 325 gigatun síry a 425 gigatun oxidu uhličitého – a celkově měla exploze energii výbuchu 300 milionů atomových bomb. Saze a prach pak zatemnily oblohu na celé měsíce či roky.
HistorieDnešní trendy odkazují k praktičnosti a minimalismu ve zdobení
VědaNově nalezený chameleon z Madagaskaru
PřírodaKopytníky patří mezi nejproslulejší léčiva středověku. Celá rostlina kořeněně voní a její chuť se podobá pepři či zázvoru.
