Reklama


Odvážné hrátky: Kdy si v laboratořích vyzkoušíme Velký třesk?

23.06.2017 - Stanislav Mihulka

Když došlo k Velkému třesku, pochopitelně u toho nebyl žádný člověk. V budoucnu si ale možná něco podobného vyzkoušíme na vlastní kůži

Mnohovesmír -<p>Žijeme v jednom vesmíru z mnoha různých?</p>
Mnohovesmír -

Žijeme v jednom vesmíru z mnoha různých?


Reklama

Když v roce 1991 kosmolog Andrei Linde ze Stanfordu sepsal vědecký článek o možnosti vytvoření nového vesmíru v laboratoři, a také o tom, že náš vesmír možná vznikl jako výsledek činnosti fyzikálního hackera velmi vyspělé civilizace, mnozí to považovali za vtip.

Linde to ale myslel docela vážně a dnes, po čtvrtstoletí, vypadají možnosti stvoření nového vesmíru méně komicky než tehdy. Jsou to sice zhola teoretické úvahy, ale jednou z možností je napumpování dostatečného množství energie do monopólu.

Monopóly jsou zatím zcela hypotetické částice, jejichž existenci předpokládají některé fyzikální teorie, především teorie Velkého sjednocení a teorie Superstrun. Pokud ale monopóly skutečně existují a nám by se povedlo dodat jim dostatečné množství energie, dalece by takový experiment přesáhl možnosti Velkého hadronového srážeče LHC.

Nový vesmír v laboratoři

Pokud se vědci ve svých odhadech nepletou, měl by se takový monopól začít rozpínat. Zároveň by to znamenalo, že pokud by v takovém budoucím urychlovači vznikla červí díra, čerstvě zrozený vesmír by se nemusel rozpínat do našeho vesmíru, ale do zcela jiného prostoru.

TIP: Jak vznik vesmír aneb Co bylo na prapočátku světa (1.)

Vědci by v takovém případě viděli jenom malou černou díru. Naštěstí tak malou, že by byla z našeho pohledu neškodná. Pokud by se ale něco dostalo skrz červí díru, tak bychom se na druhé straně stali svědky dramatického rozpínání nového vesmíru. Zatím jde o čirou teorii, pokud ale jednou objevíme monopóly, mohli bychom si takové stvoření nového vesmíru, čili kosmogenezi, na vlastní kůži vyzkoušet.

  • Zdroj textu: Aeon
  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (IPAC)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mrazivá katastrofa  

O konci dinosaurů a jejich současníků po dopadu obří planetky na Zemi máme již mnoho důkazů. Také loni spatřilo světlo světa několik vědeckých prací, jež se zajímavému fenoménu věnují. S využitím zpřesněných počítačových modelů pro množství vyvržené hmoty po nárazu tělesa a následný vývoj klimatu vědci například zjistili, že se průměrná globální teplota snížila o neuvěřitelných 26 °C, a to na 3–16 let. Teplomilní dinosauři a mnozí jejich pozemští souputníci tak jednoduše nemohli přežít. Do atmosféry se také dostalo ohromné množství plynů – podle zatím nejpřesnějších odhadů asi 325 gigatun síry a 425 gigatun oxidu uhličitého – a celkově měla exploze energii výbuchu 300 milionů atomových bomb. Saze a prach pak zatemnily oblohu na celé měsíce či roky.

Zajímavosti

Dnešní trendy odkazují k praktičnosti a minimalismu ve zdobení

Historie
Vesmír

Nově nalezený chameleon z Madagaskaru

Věda

Kopytníky patří mezi nejproslulejší léčiva středověku. Celá rostlina kořeněně voní a její chuť se podobá pepři či zázvoru.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907