Vědci se chystají vysílat nový vzkaz pro mimozemské civilizace

28.04.2022 - Zuzana Rychlá a ČTK

Mezinárodní tým vědců sestavil nový vzkaz, který by měl zamířit do nejvzdálenějších koutů naší galaxie s nadějí, že by jej mohly zachytit potenciálně inteligentní mimozemské civilizace.

<p>Vědci chtějí případným mimozemským civilizacím vyslat kódovaný záznam, který má obsahovat například základní principy matematiky a fyziky, informace o lidstvu a také o Zemi v případě, že by adresáti chtěli na vzkaz odpovědět. </p>

Vědci chtějí případným mimozemským civilizacím vyslat kódovaný záznam, který má obsahovat například základní principy matematiky a fyziky, informace o lidstvu a také o Zemi v případě, že by adresáti chtěli na vzkaz odpovědět. 


Reklama

Mezihvězdný dopis známý pod jménem The Beacon in the Galaxy (Galaktický maják) sestavuje tým odborníků pod vedením americké NASA. Šéf týmu Jonathan Jiang z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) říká, že binární vzkaz se bude do jádra Mléčné dráhy vysílat z Allenova teleskopu v Kalifornii a z čínského teleskopu FAST. V prvotní studii odborníci doporučují, aby vzkaz zamířil do hustého hvězdného prstence poblíž středu naší galaxie, kde podle nich existuje vysoká šance existence života.

Pátrání po životě ve vesmíru

Nepůjde o první vzkaz tohoto druhu. Projekt The Beacon in the Galaxy volně navazuje na poselství, které do vesmíru odvysílala observatoř v portorickém Arecibu v roce 1974. Zpráva tehdy mířila ke shluku hvězd, který je od Země vzdálený asi 25 000 světelných let, takže na místo určení bude putovat ještě velmi dlouho.

Pokusy o mezihvězdnou komunikaci mají nejasný výsledek. Šance, že nějaká inteligentní civilizace vzkaz zachytí, jsou extrémně nízké, a i kdyby se kontakt podařil, může být vytvoření fungujícího komunikačního kanálu velmi obtížné, protože odpověď se bude zpátky dostávat desítky tisíc let. Může se také ukázat, že mimozemšťané kódu nebudou schopni porozumět. Ostatně Frank Drake, který sestavil depeši vysílanou z Areciba, v rámci testu zaslal její obsah svým vědeckým kolegům, mezi nimiž byli i laureáti Nobelovy ceny, a nikdo z nich ji tehdy nerozluštil.

Existují ale i další obavy. Před více než deseti lety profesor Stephen Hawking varoval, že lidstvo by mělo s pokusy o vysílání do vesmíru přestat, aby nepřitáhlo nevítanou pozornost. „Pokud nás navštíví mimozemšťané, může být výsledek podobný tomu, když Kolumbus přistál v Americe – pro domorodé indiány to nedopadlo dobře,“ řekl v dokumentu stanice Discovery Channel.

E.T. volat domů

Podle doktora Jianga a jeho kolegů je ale pravděpodobné, že když bude nějaká civilizace schopná komunikovat na takové vzdálenosti, pak nejspíš bude znát i hodnotu míru a spolupráce. „Domníváme se, že vědecký pokrok, kterého bychom dosáhli v případě, že bychom byli schopni komunikaci navázat, by dalece převážil možné obavy,“ napsal Jiangův vědecký tým.

TIP: Pátrání po životě ve vesmíru: Proč mimozemšťané mlčí?

„Můj názor je, že celkové riziko nebo možný prospěch, který z takového vzkazu může vzejít, je v obou případech velmi malý. Je pro nás lepší a bezpečnější se do vesmíru vydat a možná jednou s trochou štěstí najít sousedy,“ říká Anders Sandberg, který působí na Institutu budoucnosti lidstva při oxfordské univerzitě. Cenné ale podle něj je hlavně to, co se lidé naučí, když budou promýšlet, jak s případným mimozemským životem komunikovat. „Možná bychom to měli považovat za trénink, jak jako lidé lépe spolupracovat,“ dodává tento švédský filozof a futurolog.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907