Vědci získali kvalitní DNA z mumií starých 2 000 let

31.12.2021 - Stanislav Mihulka

Vědci získali doposud nejlepší DNA z mumií. Pomohlo jim v tom lepidlo, které používají vši


Reklama

Jak dobře ví každý fanoušek filmové série o Jurském parku, filmoví vědci dokázali získat DNA druhohorních dinosaurů z komárů uvězněných v jantaru. Bohužel jde jen o filmovou fikci – tímto způsobem se velmi pravděpodobně žádná využitelná DNA po delší dobu nezachová. Nedávný výzkum nicméně přinesl velmi kvalitní DNA z mumií, kterou vědci získali díky jinému druhu krevsajícího hmyzu.

Tím ale podobnost s Jurským parkem končí, protože dotyčná DNA pochází z nasátých vší. Genetický materiál pocházel mumií objevených v Argentině, které jsou staré asi 2 000 až 1 500 let. Zachoval se v nevídané kvalitě a to díky lepidlu, kterým vši dětské lepí svá vajíčka, tedy hnidy, k lidským vlasům.

DNA z lepidla hnid

Kvalitní DNA z lidských pozůstatků se doposud obvykle získávala z hustých lebečních kostí nebo z materiálu uvnitř zubu. V obou případech je ale nutné používat poměrně destruktivní postupy, což je u archeologických nálezů problematické. Získávání lidské DNA z lidských buněk a tkání v lepidlu hnid vší představuje velmi slibnou alternativu. Vši totiž doprovázejí náš druh od samotného počátku a běžně se nacházejí u objevovaných lidských pozůstatků.

TIP: Vědci získali DNA z jediné kostry ztracené kultury Toaleanů ze Sulawesi

Alejandra Perotti z britské University of Reading a její kolegové zjistili, že vzorky genetického materiálu, získané z lepidla hnid, obsahují stejné množství DNA, jako vzorky ze zubů, což představuje dvojnásobek množství DNA, které lze získat z kostí a čtyřnásobek množství DNA, nalezeného v žaludcích mnohem mladších vší. Jak se zdá, vši jsou vítanými spolupracovníky paleogenetiků.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907