Vědci získali doposud nejlepší DNA z mumií. Pomohlo jim v tom lepidlo, které používají vši
Jak dobře ví každý fanoušek filmové série o Jurském parku, filmoví vědci dokázali získat DNA druhohorních dinosaurů z komárů uvězněných v jantaru. Bohužel jde jen o filmovou fikci – tímto způsobem se velmi pravděpodobně žádná využitelná DNA po delší dobu nezachová. Nedávný výzkum nicméně přinesl velmi kvalitní DNA z mumií, kterou vědci získali díky jinému druhu krevsajícího hmyzu.
Tím ale podobnost s Jurským parkem končí, protože dotyčná DNA pochází z nasátých vší. Genetický materiál pocházel mumií objevených v Argentině, které jsou staré asi 2 000 až 1 500 let. Zachoval se v nevídané kvalitě a to díky lepidlu, kterým vši dětské lepí svá vajíčka, tedy hnidy, k lidským vlasům.
Kvalitní DNA z lidských pozůstatků se doposud obvykle získávala z hustých lebečních kostí nebo z materiálu uvnitř zubu. V obou případech je ale nutné používat poměrně destruktivní postupy, což je u archeologických nálezů problematické. Získávání lidské DNA z lidských buněk a tkání v lepidlu hnid vší představuje velmi slibnou alternativu. Vši totiž doprovázejí náš druh od samotného počátku a běžně se nacházejí u objevovaných lidských pozůstatků.
TIP: Vědci získali DNA z jediné kostry ztracené kultury Toaleanů ze Sulawesi
Alejandra Perotti z britské University of Reading a její kolegové zjistili, že vzorky genetického materiálu, získané z lepidla hnid, obsahují stejné množství DNA, jako vzorky ze zubů, což představuje dvojnásobek množství DNA, které lze získat z kostí a čtyřnásobek množství DNA, nalezeného v žaludcích mnohem mladších vší. Jak se zdá, vši jsou vítanými spolupracovníky paleogenetiků.
Universidad Nacional De San Juan, CC0
University of Reading, CC0
VědaMezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHO, CC0)
VesmírPodle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASA, CC BY-SA 4.0)