Vědci získali kvalitní DNA z mumií starých 2 000 let

31.12.2021 - Stanislav Mihulka

Vědci získali doposud nejlepší DNA z mumií. Pomohlo jim v tom lepidlo, které používají vši


Reklama

Jak dobře ví každý fanoušek filmové série o Jurském parku, filmoví vědci dokázali získat DNA druhohorních dinosaurů z komárů uvězněných v jantaru. Bohužel jde jen o filmovou fikci – tímto způsobem se velmi pravděpodobně žádná využitelná DNA po delší dobu nezachová. Nedávný výzkum nicméně přinesl velmi kvalitní DNA z mumií, kterou vědci získali díky jinému druhu krevsajícího hmyzu.

Tím ale podobnost s Jurským parkem končí, protože dotyčná DNA pochází z nasátých vší. Genetický materiál pocházel mumií objevených v Argentině, které jsou staré asi 2 000 až 1 500 let. Zachoval se v nevídané kvalitě a to díky lepidlu, kterým vši dětské lepí svá vajíčka, tedy hnidy, k lidským vlasům.

DNA z lepidla hnid

Kvalitní DNA z lidských pozůstatků se doposud obvykle získávala z hustých lebečních kostí nebo z materiálu uvnitř zubu. V obou případech je ale nutné používat poměrně destruktivní postupy, což je u archeologických nálezů problematické. Získávání lidské DNA z lidských buněk a tkání v lepidlu hnid vší představuje velmi slibnou alternativu. Vši totiž doprovázejí náš druh od samotného počátku a běžně se nacházejí u objevovaných lidských pozůstatků.

TIP: Vědci získali DNA z jediné kostry ztracené kultury Toaleanů ze Sulawesi

Alejandra Perotti z britské University of Reading a její kolegové zjistili, že vzorky genetického materiálu, získané z lepidla hnid, obsahují stejné množství DNA, jako vzorky ze zubů, což představuje dvojnásobek množství DNA, které lze získat z kostí a čtyřnásobek množství DNA, nalezeného v žaludcích mnohem mladších vší. Jak se zdá, vši jsou vítanými spolupracovníky paleogenetiků.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907