Výzkum DNA, získané ze vzorků zubů téměř 300 pohřbených Dánů, odhalil oběti několika vln moru, které zasáhly Skandinávii v letech 1333 až 1649.
Během středověku a počátkem novověku byla Evropa zasažena několika devastujícími epidemiemi moru. Postiženy byly prakticky všechny tehdejší země Evropy, nicméně ne ve všech zemích jsou tyto epidemie dopodrobna prozkoumané. Historie moru je méně známá například v Dánsku.
Badatelé kanadské McMasterovy univerzity, které vedl ředitel McMasterova centra pro dávnou DNA Hendrik Poinar, kvůli tomu nedávno prostudovali stovky lidských zubů, pocházejících od lidí pohřbených v Dánsku. Výsledky výzkumu zveřejnil vědecký časopis Current Biology.
Badatelé se zaměřili na 13 archeologických lokalit v Dánsku, na nichž byly objeveny lidské pozůstatky, pohřbené v letech 1000 až 1800 našeho letopočtu. Na těchto lokalitách získali vzorky zubů od téměř 300 lidí. Následně je podrobili analýze DNA a ve 13 případech, které zahrnují lidi pohřbené v období dlouhém zhruba 300 let, narazili na stopy přítomnosti původce moru, bakterie Yersinia pestis. U 9 vzorků se jim podařilo zrekonstruovat dost velkou část genomu morové bakterie na to, aby ho mohli použít do svých analýz.
Výzkum prozradil, že se černá smrt poprvé objevila v Dánsku v roce 1333, ze kterého pochází nyní nejstarší známá oběť moru v Dánsku, pohřbená u katedrály ve městě Ribe. Naopak nejmladší odhalený případ moru v Dánsku se odehrál v roce 1649. Mor se v Dánsku postupně šířil ve „vlnách,“ které pocházely z různých částí Evropy.
TIP: Černá smrt: Vědci vystopovali původ středověkého moru do Ruska
Většinu míst, které v Dánsku zasáhl mor, představují nepřekvapivě přístavy, což jen ukazuje, že lodní doprava byla pro šíření moru na větší vzdálenosti zásadní. Výjimku představuje jedna z posledních epidemií moru v Dánsku, která se odehrála ve venkovské krajině uprostřed země. Na toto konkrétní místo nelze doplout, takže nejspíš šlo o přenos po souši.
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)