Velká rudá skvrna na Jupiteru má sestřičku: Velkou chladnou skvrnu

19.04.2017 - Martin Reichman

Velká chladná skvrna -<p>Velká chladná skvrna na Jupiteru (na obrázku vlevo pod polární září) je asi o 200 °C chladnější než její okolí. Skvrna má asi 24 000 km napříč a 12 000 km na výšku.</p>
Velká chladná skvrna -

Velká chladná skvrna na Jupiteru (na obrázku vlevo pod polární září) je asi o 200 °C chladnější než její okolí. Skvrna má asi 24 000 km napříč a 12 000 km na výšku.


Reklama

Velká rudá skvrna na Jupiteru je ohromná bouře, která po staletí víří rychlostmi převyšujícími 600 km za hodinu. Je tak obrovská, že by se do ní vešlo několik Zemí. Ale teď má rivala: astronomové objevili, že Jupiter má druhou velkou skrvnu, tentokrát ale chladnou.

V polárních oblastech planety objevili astronomové pomocí přístroje CRIRES tmavou skvrnu v horní atmosféře Jupiteru. Je asi o 200 °C chladnější než její okolí. Tento zajímavý jev - příhodně nazvaný "velká chladná skvrna" - je velikostně podobná velké rudé skvrně. Má asi 24 000 km napříč a 12 000 km na výšku. Data pořízená během patnácti let ale ukazují, že velká chladná skvrna je mnohem nestálejší než její téměř neměnná společnice. V rámci dnů a týdnů se výrazně mění její tvar a velikost, nikdy ale nemizí a vždy zůstává na přibližně stejném místě.

O velké chladné skvrně se předpokládá, že je způsobena silnou polární září planety, která přenáší energii do atmosféry v podobě tepla proudícího kolem Jupiteru. Tím vytváří chladnější oblast v horní atmosféře, což je tím pádem první povětrnostní systém či jev způsobený polární září, který byl kdy pozorován.

  • Zdroj textu:

    ESO

  • Zdroj fotografií: ESO

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907