Velká rudá skvrna na Jupiteru je ohromná bouře, která po staletí víří rychlostmi převyšujícími 600 km za hodinu. Je tak obrovská, že by se do ní vešlo několik Zemí. Ale teď má rivala: astronomové objevili, že Jupiter má druhou velkou skrvnu, tentokrát ale chladnou.
V polárních oblastech planety objevili astronomové pomocí přístroje CRIRES tmavou skvrnu v horní atmosféře Jupiteru. Je asi o 200 °C chladnější než její okolí. Tento zajímavý jev - příhodně nazvaný "velká chladná skvrna" - je velikostně podobná velké rudé skvrně. Má asi 24 000 km napříč a 12 000 km na výšku. Data pořízená během patnácti let ale ukazují, že velká chladná skvrna je mnohem nestálejší než její téměř neměnná společnice. V rámci dnů a týdnů se výrazně mění její tvar a velikost, nikdy ale nemizí a vždy zůstává na přibližně stejném místě.
O velké chladné skvrně se předpokládá, že je způsobena silnou polární září planety, která přenáší energii do atmosféry v podobě tepla proudícího kolem Jupiteru. Tím vytváří chladnější oblast v horní atmosféře, což je tím pádem první povětrnostní systém či jev způsobený polární září, který byl kdy pozorován.
ESO
PřírodaMilovníci rozpálených skal
Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)