Vesmír v jednom ohni: Prakticky celý raný vesmír je plný zářícího vodíku

04.10.2018 - Stanislav Mihulka

Pozorování hlubokého vesmíru pomocí spektrografu MUSE odhalila obrovské rezervoáry atomárního vodíku obklopující vzdálené galaxie

<p>Velmi vzdálený vesmír na snímku s daty spektrografu MUSE</p>

Velmi vzdálený vesmír na snímku s daty spektrografu MUSE


Reklama

Raný vesmír, který dnes pozorujeme jako oblasti vzdálené miliardy světelných let, doposud vypadal pustý, s velkými oblastmi prázdna mezi galaxiemi. Nový výzkum ale nedávno odhalil doposud neviděnou součást mladého vesmíru – ohromná množství vodíku, který se tehdy rozkládal mezi galaxiemi.

Mezinárodní tým, který zahrnoval odborníky z 10 evropských institucí, zjistil, že prakticky celý mladý vesmír vyplňuje plynný vodík, který slabě září v oblasti spektrální čáry Lyman-alfa. Takové záření je přitom jednou z klíčových známek přítomnosti vodíku, který v tomto případě prostupuje vesmírný prostor mezi „primitivními“ galaxiemi.

Šikovný spektrograf MUSE

Vedoucí výzkumu Lutz Wisotzki z německého institutu Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam podotýká, že na starších snímcích raného vesmíru není vůbec žádné záření v oblasti Lyman-alfa. Wisotzki a jeho tým ho ale našli naopak všude.

TIP: Galaxie na úsvitu vesmíru obklopovala oblaka plná vodíku a ultrafialových fotonů

Za tuto dramatickou změnu v našem pohledu na raný vesmír zodpovídá především sofistikovaný spektrograf MUSE (Multi-unit spectroscopic explorer), který je součástí zařízení Velmi velkého teleskopu (VLT) Evropské jižní observatoře, umístěného na hoře Cerro Paranal v severním Chile. Spektrograf MUSE, který pracuje od roku 2014, je výjimečně citlivý a proto objevil to, co bylo doposud skryto před našimi zraky. 

  • Zdroj textu:

    ESO, Nature

  • Zdroj fotografií: ESA/Hubble & NASA, ESO/ Lutz Wisotzki et al.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907