Historický úspěch čínské kosmonautiky: Raketa Dlouhý pochod 10B poprvé přistála do záchytné sítě na moři

Čína dosáhla významného milníku ve vývoji kosmických raket. Při premiérovém letu nové rakety Dlouhý pochod 10B (Long March 10B) se jí poprvé podařilo úspěšně zachránit první stupeň nosiče během orbitální mise.

Nešlo však o klasické přistání na betonové ploše nebo plovoucí plošině. Raketa po návratu dosedla do speciální záchytné sítě umístěné na lodi, což představuje vůbec první úspěšné použití takového systému na světě.

Podle čínské státní společnosti CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) jde o historický milník, který otevírá cestu k rychlejšímu rozvoji znovupoužitelných raket. Možnost opakovaného používání nosných raket je dnes považována za jeden z nejdůležitějších předpokladů levnější a častější dopravy nákladů i lidí do vesmíru.

Premiérový let s ostrým nákladem

Dlouhý pochod 10B absolvoval svůj první let 10. července z komerční kosmodromu na ostrově Chaj-nan. Nešlo přitom pouze o technologickou demonstraci – raketa vynášela skutečný satelit, který podle čínských představitelů úspěšně dosáhl plánované oběžné dráhy. O samotném nákladu ani jeho orbitě však čínská strana nezveřejnila žádné bližší informace.

Přibližně šest minut po oddělení prvního a druhého stupně zahájil první stupeň řízený návrat k Zemi. Vertikálním sestupem pak dosedl do speciální záchytné sítě umístěné na lodi. Podle CASC proběhla jak samotná mise, tak záchrana rakety zcela úspěšně.

Zatímco americká společnost SpaceX přistává s raketami Falcon 9 na pevnině nebo na autonomních mořských plošinách, Čína zvolila odlišný přístup. Raketa je při přistání zachycena speciální sítí, takže nemusí s vysokou přesností dosednout na pevnou přistávací plochu.

Pokud se tato metoda osvědčí i při dalších misích, mohla by nabídnout alternativní způsob návratu nosičů, který by zjednodušil jejich následnou přepravu a přípravu k dalšímu letu. Zda bude podobný systém zachytávání dlouhodobě praktičtější než klasické přistávání, ale ukáže až čas.

Raketa navržená pro opakované použití

Dlouhý pochod 10B je dvoustupňová raketa vysoká přibližně 63 metrů. Její první stupeň využívá jako palivo letecký petrolej a kapalný kyslík, zatímco druhý stupeň spalují kapalný metan a kapalný kyslík. Právě kombinace metanu a kyslíku se v posledních letech stává stále populárnější díky čistšímu spalování a lepším vlastnostem pro opakované použití motorů.

Ve své znovupoužitelné konfiguraci by měla raketa dopravit na nízkou oběžnou dráhu až 16 tun nákladu. Podle čínských představitelů má opakované využívání prvního stupně výrazně snížit cenu jednotlivých startů a zvýšit konkurenceschopnost čínských nosičů.

SpaceX zůstává etalonem, Čína ji chce dohnat

Dosud byla jedinou společností, která pravidelně vracela první stupně orbitálních raket, americká SpaceX. Její rakety Falcon 9 absolvovaly již více než šest stovek úspěšných přistání, a právě díky rozsáhlému opakovanému využívání dokázala firma výrazně snížit náklady na starty a ovládnout velkou část světového trhu s komerčními kosmickými lety.

Čína se netají tím, že podobný model chce postupně převzít. Úspěšný návrat prvního stupně Dlouhého pochodu 10B představuje důležitý krok tímto směrem a podle plánů má být zachráněný stupeň znovu použit ještě do konce letošního roku.

Dlouhý pochod 10B přitom není jediným čínským projektem zaměřeným na opakovaně použitelné rakety. CASC vyvíjí také variantu Dlouhý pochod 12A a soukromá společnost Landspace připravuje raketu Ču-čchüe-3 (Zhuque-3). Oba nosiče už absolvovaly své první orbitální lety, při nichž sice úspěšně dopravily náklad na oběžnou dráhu, jejich první stupně se však při návratu nepodařilo zachránit.

Na vlastních znovupoužitelných raketách pracují také další čínské firmy, například CAS Space (Kinetica-2), Galactic Energy (Pallas-1) nebo Deep Blue Aerospace (Nebula-1).

Pokud budou jejich projekty úspěšné, může se během několika let stát návrat prvních stupňů po každém startu běžnou součástí čínských kosmických misí. To by výrazně posílilo konkurenci na globálním trhu kosmických nosičů, kde dnes jednoznačně dominuje právě SpaceX.