Japonská vesmírná sonda Hajabusa prosvištěla těsně kolem planetky Torifune. Testuje technologii pro planetární obranu
Sonda Hajabusa pokračuje ve své velkolepé misi k planetkám Sluneční soustavy. Tentokrát proletěla ve vzdálenosti pouhých 800 metrů od povrchu blízkozemní planetky Torifune.
Japonská mise Hajabusa 2 předvedla jeden z nejtěsnějších průletů kolem blízkozemní planetky v historii a přinesla cenná data pro budoucí planetární obranu. (ilustrace: Wikimedia Commons, DLR German Aerospace Center, CC BY 2.0)
Japonská vesmírná sonda Hajabusa 2 v neděli 5. července proletěla v těsné blízkosti blízkozemní planetky 98943 Torifune, v rámci testovací mise zaměřené na technologie, které by jednou mohly pomoci chránit naši planetu před nebezpečnými vesmírnými tělesy. Sonda měla podle vědců Japonské agentury pro výzkum vesmíru (JAXA) prolétnout ve vzdálenosti pouhých 800 metrů od povrchu planetky.
Mise sondy Hajabusa 2 navazuje na úspěšný experiment NASA z roku 2022, kdy sonda v rámci projektu DART záměrně narazila do 160metrové planetky Dimorphos a změnila její oběžnou dráhu kolem většího tělesa. Hajabusa 2 se pohybovala rychlostí přes 18 000 kilometrů za hodinu, ale jejím cílem nebylo do planetky narazit.
Test obrany planety Země
Vědci a operátoři chtěli především ověřit, zda dovedou velmi přesně navigovat sondu v blízkosti planetky, pokud by někdy bylo doopravdy nutné takovou misi planetární obrany provést. Podle prvních zpráv byl průlet úspěšný, což dokládají i záběry jásajících odborníků v řídícím středisku agentury JAXA.
Pokud se potvrdí, že se Hajabusa 2 skutečně přiblížila k planetce Torifune na vzdálenost 800 metrů, půjde o jeden z vůbec nejtěsnějších průletů kolem blízkozemní planetky v historii vesmírných letů. Přístroje na palubě sondy během průletu pořizovaly snímky a rozmanitá měření planetky. Takto získané údaje mohou být klíčové pro budoucí mise planetární obrany.
Hajabusa 2 je ve vesmíru už od roku 2014 a ve své aktivitě rozhodně nepolevuje. Po setkání s planetkou Torifune čeká sondu další ambiciózní cíl. V roce 2031 by měla uskutečnit rendezvous s planetkou 1998 KY26, tedy manévr, při němž bude s tělesem letět souběžně nebo na něm přistane, aby získala podrobnější vědecká data.
Podle odborníků se blízkozemní planetky navzájem velmi liší velikostí, tvarem, povrchem i vnitřní strukturou. Každý nový údaj či snímek nás proto lépe připraví na případnou budoucí obranu Země.
