Vesmírné kolize: Když se srazí planety, hvězdy černé díry nebo galaxie

20.05.2022 - František Martinek

Ve vesmíru stále ještě dochází ke srážkám menších či větších objektů. V počátečních fázích vývoje vesmíru – včetně Sluneční soustavy – však byly kolize mnohem četnější…

<h3>Utkání dvou černých děr</h3><p>Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.</p><p>Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.</p><p>Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. <strong>Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. </strong><em>(NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)</em></p>

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

<h3>Měsíc zplodila kolize</h3><p>Vesmírné srážky se nevyhnuly ani naší Zemi. Svědčí o tom nejen více než 180 zachovalých kráterů na zemském povrchu, ale i obrovské množství stop po dávných katastrofách na povrchu Měsíce. Jedna z prvních kolizí Země vedla právě ke vzniku průvodce naší planety. <strong>Na počátku existence Sluneční soustavy se Země pravděpodobně srazila s tělesem velikosti Marsu.</strong> V důsledku toho bylo vymrštěno značné množství materiálu na oběžnou dráhu kolem Země, kde se poměrně rychle zformoval souputník naší planety. K obdobným srážkám zřejmě dochází i v okolí jiných hvězd – dokládají to pozorování v oboru infračerveného záření. (foto: NASA/JPL-Caltech, CC0)</p>

Měsíc zplodila kolize

Vesmírné srážky se nevyhnuly ani naší Zemi. Svědčí o tom nejen více než 180 zachovalých kráterů na zemském povrchu, ale i obrovské množství stop po dávných katastrofách na povrchu Měsíce. Jedna z prvních kolizí Země vedla právě ke vzniku průvodce naší planety. Na počátku existence Sluneční soustavy se Země pravděpodobně srazila s tělesem velikosti Marsu. V důsledku toho bylo vymrštěno značné množství materiálu na oběžnou dráhu kolem Země, kde se poměrně rychle zformoval souputník naší planety. K obdobným srážkám zřejmě dochází i v okolí jiných hvězd – dokládají to pozorování v oboru infračerveného záření. (foto: NASA/JPL-Caltech, CC0)

<h3>Srážka dvou hvězd</h3><p>Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu byl v červenci 2013 objeven nový typ hvězdné exploze, tzv. <strong>kilonova</strong>. <strong>Dochází k ní například při srážce dvou neutronových hvězd.</strong> Jedná se o obdobu úkazů označovaných jako supernova a hypernova. Jasnost exploze pomalu slábla, když došlo ke krátkodobému záblesku gama záření v galaxii vzdálené od Země přibližně 4 miliardy světelných roků. <em>(foto: NASA, CC0)</em></p>

Srážka dvou hvězd

Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu byl v červenci 2013 objeven nový typ hvězdné exploze, tzv. kilonovaDochází k ní například při srážce dvou neutronových hvězd. Jedná se o obdobu úkazů označovaných jako supernova a hypernova. Jasnost exploze pomalu slábla, když došlo ke krátkodobému záblesku gama záření v galaxii vzdálené od Země přibližně 4 miliardy světelných roků. (foto: NASA, CC0)

<h3>Kanibalské galaxie</h3><p>Poměrně častým jevem ve vesmíru jsou srážky galaxií. Tento tzv. galaktický kanibalismus byl v raném vesmíru jedním ze způsobů, jak z malých galaxií vznikaly velké. <strong>Při galaktických kolizích dochází ke srážkám plynných oblaků, což vyvolává překotnou tvorbu nových hvězd.</strong></p><p>Kolize dvou galaxií se odehrává ve vzdálenosti 90 milionů světelných roků od Země, v souhvězdí Panny. Nedochází však při tom ke srážkám hvězd, neboť jsou mezi nimi velké vzdálenosti. Například v naší Galaxii dělí Slunce a nejbližší hvězdu vzdálenost 40,5 bilionu kilometrů. Do takového prostoru by se vešlo téměř 30 milionů Sluncí. <em>(foto: ESO, CC0)</em></p>

Kanibalské galaxie

Poměrně častým jevem ve vesmíru jsou srážky galaxií. Tento tzv. galaktický kanibalismus byl v raném vesmíru jedním ze způsobů, jak z malých galaxií vznikaly velké. Při galaktických kolizích dochází ke srážkám plynných oblaků, což vyvolává překotnou tvorbu nových hvězd.

Kolize dvou galaxií se odehrává ve vzdálenosti 90 milionů světelných roků od Země, v souhvězdí Panny. Nedochází však při tom ke srážkám hvězd, neboť jsou mezi nimi velké vzdálenosti. Například v naší Galaxii dělí Slunce a nejbližší hvězdu vzdálenost 40,5 bilionu kilometrů. Do takového prostoru by se vešlo téměř 30 milionů Sluncí. (foto: ESO, CC0)

<h3>Manévry na kosmickém smetišti</h3><p>Za období kosmické éry lidstva bylo na dráhy kolem Země dopraveno velké množství umělých družic. Důsledkem je však také vytváření menších úlomků. Odhaduje se, že za posledních 50 let se v prostoru kolem Země vytvořilo několik set tisíc úlomků větších než 1 cm. Na některých drahách je koncentrace umělých těles vysoká a dochází k vzájemným srážkám při velkých rychlostech (viz předchozí vydání Tajemství vesmíru).</p><p><strong>K první srážce družic (americké a ruské) došlo 12. 1. 2009.</strong> Vznikla při tom asi tisícovka úlomků, které mohou ohrožovat další družice. Mezinárodní kosmická stanice ISS musí vzhledem ke svým rozměrům často vykonávat úhybné manévry. <em>(foto: NASA, CC0)</em></p>

Manévry na kosmickém smetišti

Za období kosmické éry lidstva bylo na dráhy kolem Země dopraveno velké množství umělých družic. Důsledkem je však také vytváření menších úlomků. Odhaduje se, že za posledních 50 let se v prostoru kolem Země vytvořilo několik set tisíc úlomků větších než 1 cm. Na některých drahách je koncentrace umělých těles vysoká a dochází k vzájemným srážkám při velkých rychlostech (viz předchozí vydání Tajemství vesmíru).

K první srážce družic (americké a ruské) došlo 12. 1. 2009. Vznikla při tom asi tisícovka úlomků, které mohou ohrožovat další družice. Mezinárodní kosmická stanice ISS musí vzhledem ke svým rozměrům často vykonávat úhybné manévry. (foto: NASA, CC0)

<h3>Gigantická vesmírná nehoda</h3><p>Na základě dat z rentgenové družice Chandra, Hubbleova kosmického dalekohledu a pozemního dalekohledu Keck se vědcům podařilo odhalit srážku vskutku gigantických rozměrů. Ve vzdálenosti 5,4 miliardy světelných let se srazily čtyři kupy galaxií, které postupně splývají v jeden útvar. <strong>Je to největší pozorovaná událost svého druhu.</strong></p><p>Navíc do této oblasti s množstvím materiálu ústí proud hmoty dlouhý 13 milionů světelných let. Lze to přirovnat k situaci, kdy na přeplněné parkoviště neustále přijíždějí další auta – dochází k jedné srážce za druhou. Při každé kolizi se ve zmiňované oblasti uvolňuje energie ve formě tepla, čímž se tento prostor stal jednou z nejteplejších kup galaxií. <em>(foto: NASA, ESA, CXC, CC0)</em></p>

Gigantická vesmírná nehoda

Na základě dat z rentgenové družice Chandra, Hubbleova kosmického dalekohledu a pozemního dalekohledu Keck se vědcům podařilo odhalit srážku vskutku gigantických rozměrů. Ve vzdálenosti 5,4 miliardy světelných let se srazily čtyři kupy galaxií, které postupně splývají v jeden útvar. Je to největší pozorovaná událost svého druhu.

Navíc do této oblasti s množstvím materiálu ústí proud hmoty dlouhý 13 milionů světelných let. Lze to přirovnat k situaci, kdy na přeplněné parkoviště neustále přijíždějí další auta – dochází k jedné srážce za druhou. Při každé kolizi se ve zmiňované oblasti uvolňuje energie ve formě tepla, čímž se tento prostor stal jednou z nejteplejších kup galaxií. (foto: NASA, ESA, CXC, CC0)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907