Větší než se zdálo: Mléčná dráha je téměř 8× větší než jsme si mysleli

27.03.2020 - Stanislav Mihulka

Simulace pohybu trpasličích galaxií v halu temné hmoty odhalily, že Mléčná dráha je nejspíš mnohem větší než se doposud předpokládalo

<p>Mléčnou dráhu zřejmě obklopuje velké halo temné hmoty</p>

Mléčnou dráhu zřejmě obklopuje velké halo temné hmoty


Reklama

Pozorování evropské vesmírné observatoře GAIA z loňského roku ukazují, že velikost galaktického disku Mléčné dráhy by měla být zhruba 258 tisíc světelných let. Podle nového výzkumu by ale hranice naší Galaxie mohly ve skutečnosti ležet mnohem dál. Mléčná dráha by mohla mít průměr až 1,9 milionu světelných let.

Toto překvapivé zvětšení naší Galaxie těsně souvisí s temnou hmotou. Odborníci se domnívají, že prakticky každou galaxii, Mléčnou dráhu nevyjímaje, obklopuje halo temné hmoty. S temnou hmotou je ale problém v tom, že není vidět. Její rozložení jen odhadujeme, na základě jejího domnělého gravitačního působení na běžnou hmotu.

Simulace hala temné hmoty

Astronomka Alis Deason z britské Durham University a její kolegové s pomocí počítačových modelů simulovali hala temné hmoty u galaxií s podobnou hmotností, jakou předpokládáme u Mléčné dráhy. Do simulací zahrnuli i působení okolních trpasličích galaxií i větších galaktických sousedů, jako je v případě Mléčné dráhy Galaxie v Andromedě

TIP: Mléčná dráha je možná o 50% větší, než si vědci mysleli

Ze simulací týmu Deasonové vyplynulo, že na hranicích hala temné hmoty kolem galaxie podobné Mléčné dráze dochází k nápadnému poklesu rychlosti pohybu trpasličích galaxií, které tvoří „doprovod“ takové galaxie. Když tyto výsledky badatelé přenesli do reálného vesmíru, zjistili, že právě k takovému poklesu rychlosti trpasličích galaxií dochází asi ve vzdálenosti 950 tisíc světelných let od jádra Galaxie. Z toho nakonec odvodili, že s halem temné hmoty má Mléčné dráha velikost uvedených 1,9 milionu světelných let.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: ESA/GAIA/DPAC

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

Příroda

Zámek Valtice

Historie

Stalin si dobře zapamatoval slabost carské policie, která lidi „jen“ posílala do exilu. Své protivníky pak rovnou střílel.

Zajímavosti
Vesmír

Hexakoptéra Acecore Noa s „filmařskou“ výbavou

Věda

Loď Crew Dragon vynesla do kosmu raketa Falcon 9.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907