Víra v číslech: Bůh, vzdělání a peněženka

14.08.2016 - Vilém Koubek

Zatímco česká společnost náboženství spíš toleruje, než že by jej považovala za důležité, jinde ve světě představuje víra nedílnou součást života – a do poloviny 21. století ji čeká řada změn a otřesů


Reklama

Česká republika je pomyslným ostrůvkem nevěřících: Náboženství u nás tvoří běžnou součást života zhruba jen pro pětinu populace. Z globálního hlediska však víra představuje pevnou a neustále se vyvíjející složku společnosti: Ze současných průzkumů vyplývá, že ve světě se k nějaké její formě hlásí šest z deseti dotazovaných. Podle společnosti Pew Research Centre je přitom nejzbožnější zemí planety Etiopie, kde věří v boha, bohy či duchy údajně až 98 % obyvatel

Ze statistik lze rovněž vyčíst, že s vírou v nadpřirozeno nesouvisí ani tak vzdělání, jako spíš obsah peněženky: Mezi lidmi s vyššími až nadstandardními příjmy se k víře hlásí méně než 50 % dotazovaných. Jedinci s nízkými či průměrnými výplatami naopak hledají nadpozemskou útěchu až v sedmi případech z deseti

Silný soupeř

Výjimku představují Spojené státy, kde nějakou formu náboženství praktikuje víc než 90 % obyvatel bez ohledu na gramotnost či finanční situaci. Celkem 75 % Američanů přitom vyznává křesťanství. Prognózy do roku 2050 počítají s tím, že se ani v následujících letech poměr sil na tomto poli v USA nijak dramaticky nezmění – nicméně zbytek světa se začne ubírat poněkud jiným směrem.

Zatímco dnes představuje křesťanství se svými 2,17 miliardy věřících nejrozšířenější náboženství světa, do poloviny 21. století mu vyroste silná konkurence v podobě islámu, který podle průzkumů z roku 2010 vyznává přibližně 1,6 miliardy lidí.

Dvojnásobný růst

Počet obyvatel planety se bude i nadále zvyšovat a podle odhadů společnosti Pew Research Center udrží křesťanství se zmíněným trendem tempo – v roce 2050 se k němu bude hlásit 31,4 % světové populace, tedy asi 2,9 miliardy jedinců. Nicméně islámská obec poroste neúměrně rychleji, oproti křesťanům až dvojnásobně, a v polovině století tak bude na Zemi 2,76 miliardy muslimů, tj. 29,9 % celkové populace.

TIP: Budoucnost světových náboženství: Počet muslimů v Evropě se zdvojnásobí

Za rapidním šířením islámu je v prvé řadě třeba hledat fakt, že se v muslimských domácnostech rodí víc dětí než u přívrženců ostatních náboženství: Na každou muslimku připadá statisticky 3,1 dítěte, zatímco křesťanské matky povijí podle statistik průměrně jen 2,7 dítěte. Roli hraje i skutečnost, že pouze zanedbatelná část vyznavačů islámu má tendenci svou víru opustit a hledat jinou. Od křesťanství naopak do roku 2050 „zběhne“ okolo 60 milionů věřících, a podle odhadů tak v polovině 21. století přijde o post převažujícího náboženství v zemích, jako jsou Velká Británie, Francie, Nizozemsko, Austrálie, Nový Zéland, Bosna a Hercegovina či Makedonie. 

Veřejná přetvářka

Nutno však podotknout, že ne každá statistika je směrodatná a že strohá čísla nutně neodrážejí přesný obraz víry globálně, potažmo v konkrétních zemích. Výborný příklad představují už zmíněné Spojené státy: Průzkum, který provedl Public Religion Research Institute, totiž odhalil v tvrzení amerických věřících řadu trhlin.  

První vlna uvedeného průzkumu probíhala anonymně na internetu, v rámci té druhé odpovídali náhodně vybraní jedinci tazatelům po telefonu. Neosobní prostředí online formulářů umožnilo lidem mluvit o své víře otevřeně: 43 % z nich uvedlo, že kostel navštěvují buď velmi zřídka, nebo vůbec, a 31 % si tam prý naopak najde cestu jednou týdně a častěji. Během telefonického rozhovoru se však k velmi sporadickým návštěvám svatostánku přiznalo jen 30 % dotazovaných a naopak jednou týdně nebo častěji údajně do kostelní lavice zasedne až 36 % respondentů. 

Dobré vychování

Rozdílná statistika by sice mohla vyplývat z odlišných oslovených skupin lidí, nicméně podle vedoucího institutu Roberta Jonese může za různé odpovědi snaha vyvolat dobrý dojem. „V USA se chození do kostela odjakživa spojuje s dobrým vychováním. Je to zkrátka slušnost a tento trend stále nemizí,“ vysvětluje Jones. Lidé jednoduše nechtějí vyčnívat z davu a působit nevychovaně, proto tvrdí, že do kostela chodí pravidelně, i když to není pravda.

V České republice panuje oproti Spojeným státům zcela odlišná situace: Z údajů Českého statistického úřadu (sčítání proběhlo naposledy v roce 2011) vyplývá, že u nás žije pouhých 1,4 milionu věřících, kteří se hlásí k náboženské obci; dalších 700 tisíc lidí sice věří v „cosi nadpozemského“, ale nevyjadřují sounáležitost s žádnou oficiální náboženskou skupinou. Největší podíl si připsala římskokatolická církev, jež měla v roce 2011 pod křídly přesně 1 083 899 oveček. S 51 tisíci věřících následovala Českobratrská církev evangelická, zatímco k islámu se u nás hlásilo přibližně 1 400 lidí. Bez nadsázky lze tedy říct, že věřící jsou v české kotlině spíš tolerovanou menšinou než majoritním společenským proudem jako v USA. 

Statistické údaje nicméně napovídají, že situace nebyla vždy tak vyhraněná ve prospěch bezvěrců. Ze sčítání lidu plyne, že za posledních třicet let došlo k masivnímu odlivu věřících – obzvlášť z řad římských katolíků. V roce 2001 totiž statistiky hovořily zhruba o 2,7 milionu katolíků, a o deset let dřív dokonce o více než čtyřech milionech. 

Matrikoví katolíci

Tak prudký pokles vysvětlují sociologové fenoménem tzv. matrikových katolíků, tedy jedinců, kteří byli pokřtěni a v matrice jsou vedeni jako příslušníci církve. Života náboženské obce se však neúčastní, a proto se k ní ani nehlásí při sčítání.

TIP: Papež, Lenin a duchové: Unikátní víra mísí prvky Východu a Západu

O tom, že odliv zachycený Českým statistickým úřadem není ve skutečnosti tak zdrcující, svědčí i sčítání účastníků bohoslužeb, k němuž římskokatolická církev opakovaně přistupuje už od roku 1999: Poprvé tak zaznamenala 414 tisíc věřících, kteří pravidelně navštěvují svatostánky, načež jejich celkový počet klesl o devět tisíc; třetí součet církev oficiálně nezveřejnila a čtvrtý dosáhl hodnoty 419 tisíc, tedy víc než na začátku měření. Na jedné straně je tak pravda, že se k římskokatolické církvi oficiálně hlásí zhruba dvakrát víc věřících, než kolik jich ve skutečnosti chodí do kostela – na druhé straně však počet „poctivých“ katolíků roste.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mezi hlavní úkoly nindžů patřilo pronikat v přestrojení za nepřátelské linie a vynášet informace či zabíjet.

Zajímavosti

Dospělá kareta obecná (Caretta caretta) dorůstá bezmála jednoho metru a běžně váží více než sto kilogramů.

Příroda

Mládí prožila v radovánkách a nicnedělání

Historie

Povrch měsíce Europa

Vesmír

Tradice velí, že muž zajišťuje financování domácnosti. Jinak to pro muže bývá stresující.

Věda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907