Víra v číslech: Bůh, vzdělání a peněženka

14.08.2016 - Vilém Koubek

Zatímco česká společnost náboženství spíš toleruje, než že by jej považovala za důležité, jinde ve světě představuje víra nedílnou součást života – a do poloviny 21. století ji čeká řada změn a otřesů


Reklama

Česká republika je pomyslným ostrůvkem nevěřících: Náboženství u nás tvoří běžnou součást života zhruba jen pro pětinu populace. Z globálního hlediska však víra představuje pevnou a neustále se vyvíjející složku společnosti: Ze současných průzkumů vyplývá, že ve světě se k nějaké její formě hlásí šest z deseti dotazovaných. Podle společnosti Pew Research Centre je přitom nejzbožnější zemí planety Etiopie, kde věří v boha, bohy či duchy údajně až 98 % obyvatel

Ze statistik lze rovněž vyčíst, že s vírou v nadpřirozeno nesouvisí ani tak vzdělání, jako spíš obsah peněženky: Mezi lidmi s vyššími až nadstandardními příjmy se k víře hlásí méně než 50 % dotazovaných. Jedinci s nízkými či průměrnými výplatami naopak hledají nadpozemskou útěchu až v sedmi případech z deseti

Silný soupeř

Výjimku představují Spojené státy, kde nějakou formu náboženství praktikuje víc než 90 % obyvatel bez ohledu na gramotnost či finanční situaci. Celkem 75 % Američanů přitom vyznává křesťanství. Prognózy do roku 2050 počítají s tím, že se ani v následujících letech poměr sil na tomto poli v USA nijak dramaticky nezmění – nicméně zbytek světa se začne ubírat poněkud jiným směrem.

Zatímco dnes představuje křesťanství se svými 2,17 miliardy věřících nejrozšířenější náboženství světa, do poloviny 21. století mu vyroste silná konkurence v podobě islámu, který podle průzkumů z roku 2010 vyznává přibližně 1,6 miliardy lidí.

Dvojnásobný růst

Počet obyvatel planety se bude i nadále zvyšovat a podle odhadů společnosti Pew Research Center udrží křesťanství se zmíněným trendem tempo – v roce 2050 se k němu bude hlásit 31,4 % světové populace, tedy asi 2,9 miliardy jedinců. Nicméně islámská obec poroste neúměrně rychleji, oproti křesťanům až dvojnásobně, a v polovině století tak bude na Zemi 2,76 miliardy muslimů, tj. 29,9 % celkové populace.

TIP: Budoucnost světových náboženství: Počet muslimů v Evropě se zdvojnásobí

Za rapidním šířením islámu je v prvé řadě třeba hledat fakt, že se v muslimských domácnostech rodí víc dětí než u přívrženců ostatních náboženství: Na každou muslimku připadá statisticky 3,1 dítěte, zatímco křesťanské matky povijí podle statistik průměrně jen 2,7 dítěte. Roli hraje i skutečnost, že pouze zanedbatelná část vyznavačů islámu má tendenci svou víru opustit a hledat jinou. Od křesťanství naopak do roku 2050 „zběhne“ okolo 60 milionů věřících, a podle odhadů tak v polovině 21. století přijde o post převažujícího náboženství v zemích, jako jsou Velká Británie, Francie, Nizozemsko, Austrálie, Nový Zéland, Bosna a Hercegovina či Makedonie. 

Veřejná přetvářka

Nutno však podotknout, že ne každá statistika je směrodatná a že strohá čísla nutně neodrážejí přesný obraz víry globálně, potažmo v konkrétních zemích. Výborný příklad představují už zmíněné Spojené státy: Průzkum, který provedl Public Religion Research Institute, totiž odhalil v tvrzení amerických věřících řadu trhlin.  

První vlna uvedeného průzkumu probíhala anonymně na internetu, v rámci té druhé odpovídali náhodně vybraní jedinci tazatelům po telefonu. Neosobní prostředí online formulářů umožnilo lidem mluvit o své víře otevřeně: 43 % z nich uvedlo, že kostel navštěvují buď velmi zřídka, nebo vůbec, a 31 % si tam prý naopak najde cestu jednou týdně a častěji. Během telefonického rozhovoru se však k velmi sporadickým návštěvám svatostánku přiznalo jen 30 % dotazovaných a naopak jednou týdně nebo častěji údajně do kostelní lavice zasedne až 36 % respondentů. 

Dobré vychování

Rozdílná statistika by sice mohla vyplývat z odlišných oslovených skupin lidí, nicméně podle vedoucího institutu Roberta Jonese může za různé odpovědi snaha vyvolat dobrý dojem. „V USA se chození do kostela odjakživa spojuje s dobrým vychováním. Je to zkrátka slušnost a tento trend stále nemizí,“ vysvětluje Jones. Lidé jednoduše nechtějí vyčnívat z davu a působit nevychovaně, proto tvrdí, že do kostela chodí pravidelně, i když to není pravda.

V České republice panuje oproti Spojeným státům zcela odlišná situace: Z údajů Českého statistického úřadu (sčítání proběhlo naposledy v roce 2011) vyplývá, že u nás žije pouhých 1,4 milionu věřících, kteří se hlásí k náboženské obci; dalších 700 tisíc lidí sice věří v „cosi nadpozemského“, ale nevyjadřují sounáležitost s žádnou oficiální náboženskou skupinou. Největší podíl si připsala římskokatolická církev, jež měla v roce 2011 pod křídly přesně 1 083 899 oveček. S 51 tisíci věřících následovala Českobratrská církev evangelická, zatímco k islámu se u nás hlásilo přibližně 1 400 lidí. Bez nadsázky lze tedy říct, že věřící jsou v české kotlině spíš tolerovanou menšinou než majoritním společenským proudem jako v USA. 

Statistické údaje nicméně napovídají, že situace nebyla vždy tak vyhraněná ve prospěch bezvěrců. Ze sčítání lidu plyne, že za posledních třicet let došlo k masivnímu odlivu věřících – obzvlášť z řad římských katolíků. V roce 2001 totiž statistiky hovořily zhruba o 2,7 milionu katolíků, a o deset let dřív dokonce o více než čtyřech milionech. 

Matrikoví katolíci

Tak prudký pokles vysvětlují sociologové fenoménem tzv. matrikových katolíků, tedy jedinců, kteří byli pokřtěni a v matrice jsou vedeni jako příslušníci církve. Života náboženské obce se však neúčastní, a proto se k ní ani nehlásí při sčítání.

TIP: Papež, Lenin a duchové: Unikátní víra mísí prvky Východu a Západu

O tom, že odliv zachycený Českým statistickým úřadem není ve skutečnosti tak zdrcující, svědčí i sčítání účastníků bohoslužeb, k němuž římskokatolická církev opakovaně přistupuje už od roku 1999: Poprvé tak zaznamenala 414 tisíc věřících, kteří pravidelně navštěvují svatostánky, načež jejich celkový počet klesl o devět tisíc; třetí součet církev oficiálně nezveřejnila a čtvrtý dosáhl hodnoty 419 tisíc, tedy víc než na začátku měření. Na jedné straně je tak pravda, že se k římskokatolické církvi oficiálně hlásí zhruba dvakrát víc věřících, než kolik jich ve skutečnosti chodí do kostela – na druhé straně však počet „poctivých“ katolíků roste.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kyjonožec Eurypterus dosahoval délky 1,3 metru. Největší druhy ale dorůstaly až tří metrů.

Věda
Zajímavosti

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Příroda

Proudy plynu ve spirální galaxii NGC 4321.

Vesmír
Historie

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907