Vojáci domu habsburského: Jak se za 300 let proměnila císařská armáda?

12.06.2017 - Marek Vlha

Ozbrojené konflikty Habsburky provázely po celou dobu panování. Teprve v posledních dvou staletích však bylo vojsko stálou armádou profesionálů

Habsburská armáda -<p>František Palacký vyslovil názor, že Habsburská říše vznikla jako konglomerát různých státních útvarů a národností, aby je chránila před tureckým nebezpečím</p>
Habsburská armáda -

František Palacký vyslovil názor, že Habsburská říše vznikla jako konglomerát různých státních útvarů a národností, aby je chránila před tureckým nebezpečím


Reklama

Vedení války bylo ještě před 350 lety záležitostí nájemných žoldnéřských vojsk. Důvod byl prostý. Jak říkával Napoleon, na válku jsou zapotřebí tři věci: „Peníze, peníze a zase peníze.“ Až do 18. století bylo vybírání daní (a vůbec celý chod státní administrativy) v porovnání s moderní dobou zoufale neefektivní, takže na vydržování stálého vojska nestačilo.

Od žoldáků k brancům

Panovníci se proto spokojovali s nepříliš početnými osobními gardami, ve městech a pevnostech sídlily jen malé posádky a v případě ohrožení byla ještě stále svolávána zemská hotovost. Pokud došlo ke konfliktu většího rozsahu, přišli ke slovu vojenští podnikatelé. Ti potřebné jednotky sestavili na základě panovníkovy objednávky z řad námezdných vojáků, ochotných prodat svoje služby bez ohledu na národnost, náboženskou víru či záměry jejich zaměstnavatele.

Vydržovat armádu bylo tak nákladné, že ji musela živit sama válka – tedy kořist, plenění a vybírání nucených dávek. Obrovský problém znamenalo i vyplacení vojska při jeho rozpuštění. Své o tom věděli také v Čechách, které postihl roku 1611 vpád pasovských žoldnéřů. Kdyby se k vyplacení neobětoval Petr Vok z Rožmberka, přítomnosti pasovských by se jižní Čechy jen tak nezbavily.

Významný krok k vytvoření stálých armád znamenala teprve vleklá třicetiletá válka. Pozadu tehdy nebyli ani Habsburkové. Císař Ferdinand III. nechal po jejím skončení ve službě 9 pěších pluků, 9 pluků kyrysníků (těžkých jezdců) a 1 pluk dragounů (v té době koňmo se přesouvajících pěšáků).

Rostoucí síla

Ferdinand III. tak položil základy stálé armády habsburského mocnářství. Jak se zdokonaloval chod státu, usilujícího v duchu osvícenského absolutismu o co nejdokonalejší kontrolu nad svými poddanými, rostly i jeho finanční možnosti a tím pádem také velikost vojska. Mezi léty 1777 a 1790 stouply státní příjmy na více než dvojnásobek, přičemž výdaje na armádu vyrostly více než trojnásobně. Na počátku sedmileté války činil tabulkový stav rakouské armády 177 500 mužů, z čehož mělo být 142 000 pěšáků, 32 000 jezdců, 3 000 dělostřelců a 500 příslušníků inženýrského sboru. V roce 1805, tedy uprostřed dlouhých válek s revoluční a napoleonskou Francií, měla habsburská armáda dokonce 425 000 mužů.

Početní stav byl doplňován verbováním, přičemž voják dostával kromě výstroje i pravidelnou mzdu. Původně byla služba doživotní, postupem času se však její délka omezovala na přesně stanovený počet let. V době osvícenství se ustálil systém verbování, podle něhož se například lehká jízda rekrutovala z Uher, zatímco těžká jízda z „německých zemí“, do nichž patřily i Čechy a Morava.

Vstříc chladné praktičnosti

Dnes si bílou barvu automaticky spojujeme s profesí lékaře. Vždycky tomu tak ale nebylo. Bílá totiž byla tradiční barvou uniforem většiny složek rakouské armády. Bílé kabáty se u nás staly přímo synonymem pro vojenskou službu, o čemž svědčí bezpočet lidových písní. Jako například tato: „A na Brně verbujů/ já sem se dal na vojnu/ má milá neplač pro mně/ dal sem se dobrovolně./  Pěkný bílý kabát mám/ palášek si připínám/ a boty s ostrohama/ sem voják mezi váma!“

Od kdy byli vlastně vojáci oblékáni do uniforem? V masovém měřítku od konce 17. století. Zpočátku fasovali jen určité součásti výstroje, později je už erár šatil od hlavy k patě. Ještě v polovině 19. století byl v oblasti uniforem dostatek prostoru pro barevnost a okrasu. Tato skutečnost se pochopitelně podepisovala i na jejich vysoké ceně, kterou kriticky glosovali například obrozenečtí písmáci. V době kolem přelomu 19. a 20. století se už ovšem okrasné prvky staly anachronismem. Místo boje v pevných formacích se prosadil individuální způsob pohybu na bojišti a s ním i praktičnost a nenápadnost. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie Speciál 7

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Léčba alergie na arašídy zklidňuje imunitní systém a tlumí jeho přehnané reakce.

Věda

Diskuze o zřízení univerzity na Moravě provázely nacionální třenice

Historie

Molekulární mračna N159E (Motýlí mlhovina, vlevo) a N159W South (vpravo) ve Velkém Magellanově mračnu.

Vesmír

Hejno jespáků srostloprstých. V jeho středu panuje bezpečí a ptáci se mohou v klidu najíst. Vně stojící jedinci takový klid nemají.

Příroda

Hypersonický let bude extrémní, takže hypersonické letouny potřebují extrémně odolné materiály.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907