Vrchnost s bičem v ruce: Jak vypadaly pracovní zákony ve středověké Evropě

13.06.2021 - Tomáš Konečný

Morové epidemie znamenaly pro Evropu strašlivou ránu, jež zdecimovala pracovní sílu. Aby šlechta dokázala čelit rostoucím požadavkům na mzdy, vymyslela první pracovní zákony – ovšem nikoliv k ochraně zaměstnanců, nýbrž k jejich podrobení

<p>Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.</p>

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.


Reklama

Úbytek pracovní síly se stal typickým rysem pozdního středověku. Evropou se přehnalo několik vln epidemií tzv. černé smrti a podle odhadů zahubily až třetinu obyvatel. Některé oblasti se téměř vylidnily a mnoho obcí zaniklo. Feudální systém stojící na vlastnictví půdy tím obrovsky utrpěl, protože ani dobrou a kvalitní zemi najednou neměl kdo obdělávat. A pokud už se někdo práceschopný našel, nebyl ochoten dřít tak lacino jako dřív. Vrchnost napříč kontinentem se cítila ohrožena troufalostí „chamtivých“ poddaných, a podnikla proto energické kroky, aby „nepřiměřené požadavky na vyšší výdělky“ zarazila.

Anglie v čele 

Anglický král Eduard III. například roku 1349 vyhlásil tzv. Ordinance of Labourers: Všichni lidé bez šlechtického titulu a mladší šedesáti let museli pracovat a spokojit se s maximálním předepsaným výdělkem, který odpovídal průměrné odměně z roku 1325. O dva roky později parlament rozhodl, že vyhýbání se práci je trestné a že nikdo nesmí odejít ze svého místa před vypršením smlouvy. Pro pozemkové vrchnosti pak platil zákaz najímat zběhlé nádeníky. 

Francie se vydala cestou regulace odměn: Král Jan II. roku 1351 nařídil, že všichni Francouzi musejí pracovat za stejnou mzdu, jakou dostávali jejich předkové. Kdo se práci vyhýbal, stal se oficiálně tulákem a měl být ocejchován železem. V listopadu 1354 panovník ještě stanovil pevnou výši denních mezd pro jednotlivé činnosti. Řada nádeníků a dílenských tovaryšů proto začala nařízení obcházet a místo pevné sazby pracovali v režimu odměny za splněné úkoly. Nebo rovnou prchali tam, kde královské výnosy neplatily, typicky do částí země pod vládou anglického panovníka. „Počestní“ pracující dostali možnost si přilepšit bonusem ke mzdě v podobě vína, masa, dřeva na otop a „jiných věcí, jež jim vzhledem k jejich nízkému postavení vůbec nepříslušejí“.

Španělé se dotahují

Nové situaci se pokoušely přizpůsobit i monarchie na Pyrenejském poloostrově. V Aragonii určily stavy za vlády Petra III. maximální mzdy pro různá cechovní řemesla, neboť města čelila požadavkům na pětinásobné zvýšení platů. V Portugalsku se od roku 1349 hromadily výnosy krále Alfonse IV., jež nařizovaly každému pracovat za podmínek platných před epidemií ve stejné profesi a za tutéž odměnu jako jeho rodiče. Aby se zamezilo migraci pracovní síly, vznikla zvláštní povolení pro pohyb v zemi. 

TIP: Smlouva člověčenství: Kdy se v českých zemích objevilo nevolnictví?

Ačkoliv ani všechny nové předpisy nedokázaly vrátit čas do dob před morovými ranami a jejich účinnost byla nízká, působily jako psychologický faktor: Přibrzďovaly nárůst mezd a oslabovaly mechanismy nabídky a poptávky na trhu práce. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Knihovna v egyptské Alexandrii hořela hned několikrát.

Historie

Koláž zachycuje průběh úplného zatmění Slunce (zleva doprava). Uprostřed je patrná i tvář Měsíce, díky jevu nazývanému „popelavý svit“, zatímco zakrytý disk hvězdy obklopuje paprskovitá koróna. Na začátku a na konci úkazu jsou vidět oslnivé kapičky slunečního světla a také narůžovělá obálka stálice, tzv. chromosféra.

Vesmír
Zajímavosti

K většině katapultáží dochází nízko u země, nebo přímo po nechtěném kontaktu s ní (nehoda  britského harrieru v Afghánistánu, 2009).

Válka

Zničení slovanské svatyně na Rujáně roku 1168 na plátně Lauritse Tuxena z druhé poloviny 19. století. Povalení Svantovítovy sochy přihlíží dánský král Valdemar a roskildský biskup Absalon.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907