Vrchnost s bičem v ruce: Jak vypadaly pracovní zákony ve středověké Evropě

13.06.2021 - Tomáš Konečný

Morové epidemie znamenaly pro Evropu strašlivou ránu, jež zdecimovala pracovní sílu. Aby šlechta dokázala čelit rostoucím požadavkům na mzdy, vymyslela první pracovní zákony – ovšem nikoliv k ochraně zaměstnanců, nýbrž k jejich podrobení

<p>Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.</p>

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.


Reklama

Úbytek pracovní síly se stal typickým rysem pozdního středověku. Evropou se přehnalo několik vln epidemií tzv. černé smrti a podle odhadů zahubily až třetinu obyvatel. Některé oblasti se téměř vylidnily a mnoho obcí zaniklo. Feudální systém stojící na vlastnictví půdy tím obrovsky utrpěl, protože ani dobrou a kvalitní zemi najednou neměl kdo obdělávat. A pokud už se někdo práceschopný našel, nebyl ochoten dřít tak lacino jako dřív. Vrchnost napříč kontinentem se cítila ohrožena troufalostí „chamtivých“ poddaných, a podnikla proto energické kroky, aby „nepřiměřené požadavky na vyšší výdělky“ zarazila.

Anglie v čele 

Anglický král Eduard III. například roku 1349 vyhlásil tzv. Ordinance of Labourers: Všichni lidé bez šlechtického titulu a mladší šedesáti let museli pracovat a spokojit se s maximálním předepsaným výdělkem, který odpovídal průměrné odměně z roku 1325. O dva roky později parlament rozhodl, že vyhýbání se práci je trestné a že nikdo nesmí odejít ze svého místa před vypršením smlouvy. Pro pozemkové vrchnosti pak platil zákaz najímat zběhlé nádeníky. 

Francie se vydala cestou regulace odměn: Král Jan II. roku 1351 nařídil, že všichni Francouzi musejí pracovat za stejnou mzdu, jakou dostávali jejich předkové. Kdo se práci vyhýbal, stal se oficiálně tulákem a měl být ocejchován železem. V listopadu 1354 panovník ještě stanovil pevnou výši denních mezd pro jednotlivé činnosti. Řada nádeníků a dílenských tovaryšů proto začala nařízení obcházet a místo pevné sazby pracovali v režimu odměny za splněné úkoly. Nebo rovnou prchali tam, kde královské výnosy neplatily, typicky do částí země pod vládou anglického panovníka. „Počestní“ pracující dostali možnost si přilepšit bonusem ke mzdě v podobě vína, masa, dřeva na otop a „jiných věcí, jež jim vzhledem k jejich nízkému postavení vůbec nepříslušejí“.

Španělé se dotahují

Nové situaci se pokoušely přizpůsobit i monarchie na Pyrenejském poloostrově. V Aragonii určily stavy za vlády Petra III. maximální mzdy pro různá cechovní řemesla, neboť města čelila požadavkům na pětinásobné zvýšení platů. V Portugalsku se od roku 1349 hromadily výnosy krále Alfonse IV., jež nařizovaly každému pracovat za podmínek platných před epidemií ve stejné profesi a za tutéž odměnu jako jeho rodiče. Aby se zamezilo migraci pracovní síly, vznikla zvláštní povolení pro pohyb v zemi. 

TIP: Smlouva člověčenství: Kdy se v českých zemích objevilo nevolnictví?

Ačkoliv ani všechny nové předpisy nedokázaly vrátit čas do dob před morovými ranami a jejich účinnost byla nízká, působily jako psychologický faktor: Přibrzďovaly nárůst mezd a oslabovaly mechanismy nabídky a poptávky na trhu práce. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907