Výsadkový a vrtný dron zajistí umístění senzorů v nepřístupných místech

13.01.2019 - Stanislav Mihulka

Dron s mini vrtnou soupravou dokáže seskočit na padáku a po práci zase odletí

<p>Vrtací dron systému UAS Digging and In-Ground Sensor Emplacement</p>

Vrtací dron systému UAS Digging and In-Ground Sensor Emplacement


Reklama

Zapomeňte na dopravu pizzy nebo léků. Tenhle dron zařídí vyvrtání děr a umístění senzorů na odlehlých či nedostupných místech. Američtí vědci a inženýři vyvinuli unikátní systém UAS Digging and In-Ground Sensor Emplacement, který zahrnuje padák a vrtný dron.

Tento autonomní systém může být vypuštěn v oblasti, kde by měly být umístěny senzory. Na vhodném místě k vrtání seskočí vrtný dron s padákem, který po chvíli zbrzdí jeho pád. Vrtný dron se po přiblížení k zemi odpojí od padáku a přistane vlastními silami. Po přistání dron prozkoumá půdu a ověří, zda je tam opravdu možné vrtat a umístit senzor. Po instalaci senzoru se vrtný dron opět vznese a odletí.

TIP: Novinka pro lesníky: DroneSeed vyvíjí drony, které vysejí celý les

Do oblasti, kde je nutné umístit senzory, celý tento systém dopraví letadlo nebo vrtulník. Pozoruhodná technologie s padákem a vrtným dronem je vymyšlená tak, aby co nejvíce šetřila energii. Drony stále závisejí na zdrojích energie, které si nosí s sebou. Spotřeba energie tím pádem omezuje jejich dosah. O technologii by měli mít zájem vědci, farmáři, těžaři a v neposlední řadě také vojáci. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    NIMBUS Lab

  • Zdroj fotografií: NIMBUS Lab

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907