Výzkum varuje: Průmyslová jídla mohou souviset s časnějšími úmrtími

21.05.2019 - Stanislav Mihulka

Průmyslová jídla bývají dobrá a praktická. Lidskému zdraví ale zrovna nepřidají...


Reklama

Průmyslově intenzivně zpracované potraviny (anglicky „ultraprocessed foods“) jsou v poslední době stále oblíbenější. Odborníci ale varují, že taková jídla mohou ohrožovat naše zdraví. Předešlé studie zjistily, že průmyslové potraviny mohou zvyšovat riziko obezity, vysokého krevního tlaku a rakoviny. Nový výzkum z Francie dospěl k tomu, že konzumace průmyslových jídel možná celkově zvyšuje riziko časnějšího úmrtí.

Podobné výzkumy bývají citlivé, zvláště pro výrobce takových potravin. Proto badatelé zdůrazňují, že nejde o jednoznačný důkaz, nýbrž souvislost, která si zaslouží další výzkum. Ve své studii analyzovali data o více než 44 tisících lidech žijících ve Francii, starších 45 let. Účastníci výzkumu po dobu 7 let detailně zaznamenávali, co měli předchozí den k jídlu. Během této doby celkem asi 600 účastníků výzkumu zemřelo a vědci hledali spojitosti mezi úmrtími a stravou. Výzkum ukázal, že intenzivně průmyslově zpracované potraviny tvoří průměrně asi 30 procent jídelníčku všech účastníků výzkumu.

TIP: Ztužený tuk zabíjí: Stát New York funguje jako obří laboratoř

Průmyslově zpracovaná jídla obsahují celou řadu složek, které mohou ovlivnit lidské zdraví, od nevyzpytatelné soli a tuků, až po nejrůznější umělé příchutě, barviva, sladidla či emulgátory. V dnešní době se takto průmyslově vyrábějí například zmrzliny, bonbony a jiné sladkosti, moučníky, energetické tyčinky, zpracované masné výrobky nebo instantní potraviny. Výsledky výzkumu sice ještě bude nutné důkladně ověřit v jiných oblastech a na větších souborech dat, ale zatím to vypadá, že každých 10 procent průmyslových potravin v jídelníčku zvýšilo pravděpodobnost úmrtí během uvedeného sedmiletého období výzkumu o nemalých 14 procent. Nejlepší ochranou je jako vždy v podobných případech pestrá strava.

  • Zdroj textu:

    Live Science 

  • Zdroj fotografií: Diliff / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907