Významný objev: V kráteru Chicxulub našli vrstvu meteoritického prachu

25.02.2021 - Stanislav Mihulka

Kráter meteoritu, který ukončil éru dinosaurů i celé druhohory, přece jenom obsahuje vrstvu mimozemského materiálu s iridiem

<p>Meteorit na konci druhohor.</p>

Meteorit na konci druhohor.


Reklama

Když byl před lety objeven ohromný impaktní kráter v Chicxulubu na Yucatánu, zdálo se být jasné, že se velcí dinosauři a mnohé další organismy, kteří zmizeli na konci období křídy, stali obětí pádu velkého nebeského tělesa. Již předtím byla na řadě míst ve světě objevena takzvaná iridiová anomálie, vrstva hornin z konce křídy, která obsahuje zvýšené množství prvku iridia, u něhož se předpokládal mimozemský původ.

Přesto se stále objevují i alternativní hypotézy, podle nichž se na dramatickém konci velkých dinosaurů přinejmenším z části podílela i intenzivní sopečná činnost, případně další faktory. Někteří lidé dokonce zpochybňovali souvislost mezi iridiovou vrstvou a kráterem v Chicxulubu. Jsou sice ze stejného období, ale bylo to před 66 miliony a datování tak starých vrstev přece jen není tak přesné, že by vyloučilo mírný časový nesoulad mezi iridiovou anomálií a kráterem Chicxulub.

Iridium v kráteru

Sean Gulick z americké University of Texas v Austinu je přesvědčený, že takové dohady snad už definitivně přestanou. Jeho tým byl součástí expedice IODP-ICDP Expedition 364, která na jaře 2016 prováděla výzkum v oblasti kráteru Chicxulub. Vrtali v centrální části kráteru a objevili tam vrstvu bohatou na iridium, která vznikla bezprostředně po dopadu meteoritu.

TIP: Slavný impaktní kráter Chicxulub obývali mikrobi v podzemním ekosystému

Analýzy vrstvy potvrdily, že velmi pravděpodobně obsahuje materiál mimozemského tělesa. Tato vrstva s iridiem je přitom vysoká až 5 cm, což je podstatně více, než na jiných místech s objevenou iridiovou vrstvou. Poskytlo to vědcům skvělou příležitost v tom, že mohli odhadnout, jak dlouho se asi taková vrstva mohla vytvářet. Na jiných místech ve světě je příliš tenká a podobné odhady jsou velmi problematické. Gulickův tým odhadl, že se tato vrstva tvořila po dobu asi 20 let od dopadu meteoritu.

 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of CongressCC0)

Zajímavosti

Pouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa KennedyCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Příroda

V bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Hvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana LoboCC BY 4.0)

Vesmír

Když si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, TirthakanjiCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907