Reklama


Vzduch je naše moře: Jak vypadaly počátky létání v Československu?

06.10.2018 - Miroslav Jindra

„Nemáme ani zaoceánských přístavů ani zaoceánských lodí. Vzduch je naše moře,“ pronesl Jan Bervida, šéf odboru civilního letectví, při nástupu do funkce v roce 1929. Mylně se tento výrok přisuzuje T. G. Masarykovi. Každopádně pod tímto heslem se za podpory státu u nás začal rozvíjet vlastní letecký průmysl a doprava

<p>V roce 1930 vlastnily letecké společnosti u nás 34 letadel, vedle toho měly své letouny i největší firmy, především Baťa</p>

V roce 1930 vlastnily letecké společnosti u nás 34 letadel, vedle toho měly své letouny i největší firmy, především Baťa


Reklama

Po neúspěšných pokusech domácích soukromých dopravních společností u nás první mezinárodní civilní linku zřídila Francouzsko-rumunská vzduchoplavecká společnost, do níž vstoupil i československý stát. Létalo se mezi Paříží a Prahou, brzy nato mezi Prahou a Vídní a později s prodloužením na Varšavu a přes Balkán do Cařihradu. Z popudu ministerstva veřejných prací vznikly v říjnu 1923 Československé státní aerolinie (ČSA). O pět let později založily Škodovy závody konkurenční Československou leteckou společnost (ČLS), která zpočátku jen zastupovala německou Lufthansu. Vedle toho menší společnosti provozovaly lety například do Mariánských Lázní nebo poštovní linky. 

Úspěšný start

Od října provozovaly ČSA vnitrostátní přepravu nejdříve na linkách do Bratislavy, Brna, Košic a Mariánských Lázní. Od roku 1929 létaly do Užhorodu, od roku 1933 byla trasa prodloužena přes Kluž do Bukurešti. Byla nejdelší, kterou ČSA obsluhovaly, a jednou z nejdelších vůbec, neboť na ni navazovalo spojení z Londýna a cestující se mohl pohodlně dostat z jednoho konce Evropy na druhý během jediného dne. V roce 1930 byla linka do Bratislavy protažena do Záhřebu, v létě pomocí hydroplánu až do Sušaku. Z Prahy do Moskvy se začalo létat roku 1936 a o dva roky později také do Benátek, Říma a Paříže. Konkurenční Československá letecká společnost postupně propojila Prahu s Rakouskem, Německem, Nizozemskem a Švýcarskem. 

Za první republiky byly také založeny nové továrny – Letov (původně Vojenská továrna na letadla), Aero a Avia – jejichž stroje brzy létaly na pravidelných linkách. Letecké společnosti vlastnily v roce 1930 34 letadel, vedle toho měly své letouny i největší firmy, především Baťa, který je sám začal také vyrábět, ale i firma Walter, specialista na výrobu leteckých motorů, nebo Československá zbrojovka a Vítkovické železárny. ČSA používala licenční letadla Aero A-14 (vyrobená podle německých letounů Brandenburg), britské Havillandy, francouzské Farmany a od roku 1930 Aero A-35 a nizozemské Fokkery. Fokkerů bylo nejvíc jak u ČSA, tak u ČLS, protože je Avia vyráběla licenčně s podmínkou, že budou osazovány našimi motory. Od roku 1930 měla československá letadla státní značku OK, která platí dodnes.

Řadu převratných událostí a novinek přinesl v československém letectví rok 1937. Největší změnou bylo otevření ruzyňského letiště jako hlavního leteckého přístavu naší země. Vzdušný přístav „Praha-Ruzyně“ byl otevřen 5. dubna jako komplex budov moderního střihu se zázemím pro cestující i letecké společnosti, jejichž letadlový park byl pak další postřehnutelnou změnou. Ve snaze poskytnout cestujícím co možná největší komfort a především zvýšit průměrnou rychlost na tratích, zavedly domácí společnosti na své linky zcela nové stroje. Zatímco ČSA na jaře přebraly do své flotily první Savoia-Marchetti 73, robustní stroj se třemi motory a místem pro 18 cestujících, ČLS dala přednost celokovovým, dvoumotorovým Douglasům DC-3, do jejichž pohodlné, přetlakované kabiny se vešlo až 21 pasažérů.

Křídla naděje

V období protektorátu byl provoz leteckých dopravců zastaven a letadla z větší části sešrotována, zbytek byl zbaven křídel a odstaven. Řada zaměstnanců odešla bojovat do zahraničí, nebo se účastnila domácího odboje, přičemž mnozí přišli o život. V říjnu 1945 vznikly na základě znárodňovacího dekretu Československé aerolinie jako jediný letecký dopravce. Z válečných přebytků americké armády získaly spolehlivé C-47/DC-3 – nám již známé Douglasy. Interiérovou úpravu zručně zajistily továrny Avia a Aero. První pravidelný let ČSA se uskutečnil v květnu 1946 na lince do Amsterodamu. Výkony rostly a provoz se nebývalým tempem rozšiřoval do všech evropských hlavních měst. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka

Planetka Bennu na snímku sondy OSIRIS-REx

Vesmír

Ve výřezu nový nanogel pod mikroskopem.

Věda
Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907