Z amerických ulic na frontu: Legendární samopal Thompson M1 (3)

06.04.2021 - Miroslav Mašek

Jedním z prvních a současně nejznámějších samopalů světa se stal americký Thompson. Do Velké války zasáhnout nestihl, za druhého globálního konfliktu už se ale dočkal masového rozšíření

<p>Američtí námořní pěšáci při překonávání japonského odporu na Okinawě. Vlevo Davis Hargraves s Thomsonem M1, vpravo Gabriel Chavarria s automatickou puškou M1918 Browning Automatic Rifle.</p>

Američtí námořní pěšáci při překonávání japonského odporu na Okinawě. Vlevo Davis Hargraves s Thomsonem M1, vpravo Gabriel Chavarria s automatickou puškou M1918 Browning Automatic Rifle.


Reklama

Výrobu thompsonů se v průběhu 2. světové války podařilo výrazně zlevnit. Zatímco v roce 1939 zaplatil Washington za každý kus 239 dolarů, koncem války šlo jen o 45 dolarů, a to včetně náhradních dílů, zásobníku a sady na čištění. Armádní představitelé přesto toužili po vyloženě laciné a snadněji udržované zbrani. Výsledkem jejich snah se stala proslulá „olejnička“ – jednoduchý samopal M3 z lisovaných dílů, jenž začal od konce roku 1942 nahrazovat thompsony v roli standardního amerického automatu. Úředníci výzbrojní správy si mnuli ruce, protože „em trojka“ vyšla na pouhých 22 dolarů. Vojáci si ji ovšem nikdy příliš neoblíbili a stále dávali přednost thompsonům – zejména pro jejich spolehlivost a výkonnost.

V Evropě i Tichomoří

Na evropských bojištích se Thompsonův vynález objevoval především v rukou Britů, Američanů a Kanaďanů. Nejčastěji se jednalo o příslušníky elitních jednotek od výsadkářů přes commandos po rangers, zbraň se rozšířila též mezi tankisty a dělostřelci. U pěchoty používali automaty zejména poddůstojníci a velitelé hlídek. Pokud se k účinné zbrani jakýmkoliv způsobem dostal i řadový „blátošlap“, zpravidla se jí za žádnou cenu nechtěl vzdát.

Americký plukovník John George výmluvně popsal důvod: „Starý M1928 i nový M1A1 fungovaly výborně. Šlo o skvělou zbraň pro sebeobranu a mít ji u sebe znamenalo nejlepší variantu životního pojištění.“

V Pacifiku z thompsonů stříleli primárně američtí pěšáci a mariňáci; Britové a Australané měli potíže se zásobováním atypickým střelivem a raději sahali po konstrukcích domácího původu. Zejména v džungli jihovýchodní Asie preferovali karabiny Lee-Eneld Mark 5.

Dlouhá kariéra

Zhruba 75 000 kusů dodaly USA také do Sovětského svazu. Rudoarmějcům však zbraň k srdci příliš nepřirostla – mimo jiné proto, že náboj .45 ACP měl podle mnohých v porovnání se střelivem 7,62×25 mm Tokarev menší průraznost. Fotografie potvrzují i ukořistění řady thompsonů Wehrmachtem – zejména ve Francii, severní Africe a na východní frontě. Němci jimi vyzbrojovali strážní jednotky (kupříkladu osádky obrněných vlaků) a také speciální oddíly operující v týlu nepřítele. U nich totiž odpadal problém s nedostatkovým střelivem – diverzanti ho zkrátka měli Spojencům ukrást.

TIP: Legendární samopal Thompson: Chicagský psací stroj policie i gangsterů

Automaty zůstaly ve výzbroji vítězných armád i po roce 1945 a zastřílely si ještě za korejské války, kdy byla jejich výroba dokonce na krátkou dobu obnovena. Celkem spatřilo světlo světa asi 1,75 milionu exemplářů, z čehož připadalo 562 511 na verzi M1928 A1, 285 480 na provedení M1 a 539 143 vzniklo v modifikaci M1A1. Washington až do 60. let dodával samopaly i různým asijským státům. Vzhledem k nadčasovému designu i spolehlivosti se letité zbraně objevily v mnoha konfliktech druhé poloviny 20. století včetně války ve Vietnamu.

Samopal Thompson M1

  • RÁŽE: .45 ACP
  • DÉLKA: 810 mm
  • DÉLKA HLAVNĚ: 267 mm
  • HMOTNOST PRÁZDNÉ ZBRANĚ: 4,5 kg
  • KAPACITA ZÁSOBNÍKU: 20 nebo 30 ran
  • KADENCE: 700–800 ran za minutu
  • ÚČINNÝ DOSTŘEL: 150 m

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Největší dosud objevený exemplář Tyrannosaura rexe, pojmenovaný podle své objevitelky, paleontoložky Sue Hendricksonové „Sue“, měří na délku 12,3 metru a zaživa vážil až kolem 9500 kilogramů.

Věda
Zajímavosti

Mapa bitvy u Liberce. Vlevo rakouský polní maršál hrabě Christian Moritz von Königsegg-Rothenfels, vpravo pruský vévoda August Wilhelm Braunschweig-Bevern.

Historie

Jelenům wapiti v Yellowstonu téměř vůbec nevadí možnost, že se mohou setkat s vlčí smečkou, přestože na vlky každých 7 až 11 dní skutečně narazí. Během zimy obývá park okolo pěti tisíc jelenů, v létě až kolem 20 tisíc kusů...

Příroda

Kilo a půl humra si v newyorské restauraci dáte zhruba za 35 dolarů (750 Kč). Cena právě uloveného zvířete se v USA pohybuje okolo 7 dolarů za libru (150 korun za půl kilogramu). 

Zajímavosti

Astronaut Piers Sellers během výstupu do otevřeného prostoru v rámci mise STS-121.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907