Z bastarda nejbohatším králem: Jak Vilém Dobyvatel získal anglický trůn?

26.11.2022 - Radomír Dohnal

Na to, že byl Vilém I. Dobyvatel pouhým levobočkem – synem krále a dcery koželuha, dost se vypracoval. Neproslavil se jen svými vojenskými úspěchy, ale i fenomenálním bohatstvím

<p>Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii.<em> (foto: Wikimedia Commons, CC0)</em></p>

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia Commons, CC0)


Reklama

Snad aby výši svých zásluh umocněné nelegitimností původu zdůraznil, podepisoval se na listiny jako Wilhelmus cognomine bastardus – tedy Vilém příjmením Bastard. Historie na něj pamatuje jako na vévodu, který na trůn Normandie usedl ve věku sedmi let. Postupně přežil sérii atentátů a prosadil se navzdory svým nepřátelům i bývalým spojencům. A nakonec pro sebe vydobyl v těžké konkurenci celou Anglii, kterou pak spravoval. Zapomíná se přitom na jeden rys jeho panování, za který by si vysloužil trochu jiný přídomek. 

Včera a dnes

Vilém I. byl až neskutečně bohatý. Patřil k nejmovitějším mužům známého světa a do jejich žebříčku by se zařadil i dnes. Víme to, protože si vedl účetnictví. A první edice jeho kompletní anglické pozemkové knihy, tzv. Domesday Book z roku 1086, nám dává nahlédnout na reálně vyčíslené zdrojů jeho příjmů. K nim se pak už dá připočítat inflace a lze tedy solidně odhadnout, jak si vlastně tento uzurpátor a zakladatel dynastie stál. Na vrcholu své moci disponoval majetkem a penězi v hodnotě přepočítané dnes na 209 až 225 miliard dolarů. Představte si rozpočet celé České republiky, vynásobte jej zhruba pětadvaceti a vložte do peněženky jediného člověka – bastarda Viléma.

Redukce sil

Nestalo se tak přes noc. Vilém I. z Normandie na vyzískání takového majetku pracoval od útlého dětství. Nejprve si musel zamést před vlastním prahem a zkrotit nenechavé barony v Normandii. Tu pak stabilizoval tím, že zpacifikoval i francouzské provincie Bretaň, Anjou a Maine. Jeho vévodství, vytlučené z nepokojů, se tak stalo největší v Evropě. Což mocně zapůsobilo na jeho bratrance, východo-anglického krále Eduarda Vyznavače. On sám neměl nástupce, a proto oslovil Viléma I., aby to na ostrovech přebral po něm.

Na to, kdo by měl v Británii vládnout po skonu krále, existovaly diametrálně odlišné názory. Na trůn si brousili zuby Godwinsonové – Harold II. Godwinson byl totiž královým švagrem. O korunu ale usilovali také Norové a jejich král Harald III. Hardrada. Zatímco se Norové na severu země prali s Anglosasy, Vilém I. připlul do Anglie a do­sáhl nad oslabenými protivníky přesvědčivého vítězství. Ve zkratce: v útlém dětství se dokázal prosadit proti uzurpátorům, v patnácti se srovnal s barony doma, ve dvaceti letech už kontroloval hodný kus Francie. A teď, v osmatřiceti letech, se stal králem Británie. Králem, který se okamžitě pustil do reformací.

Daně

Hodí se zdůraznit, že „okupačních“ Normanů bychom tehdy v Anglii napočítali jen asi 10 tisíc a domácích Anglosasů tu žilo jeden a půl milionu. A přesto se tu Normané dokázali prosadit s novým daňovým systémem, který důsledně evidoval obyvatele, majetky, obdělávatelnou půdu, hospodářské zvířectvo i řemeslníky. Navíc tento systém fungoval v celkem 13 418 sídlech.

Berně si neobliboval nikdo nikdy, ale tyhle byly až obdivuhodně spravedlivé. Platili všichni. Chudí méně, bohatí více. Ale dohromady nikdo tolik, aby se cítil být zdrcený a vysávaný. K nepokojům tak nezavdaly pořádný důvod.

Vilém I. také na začátku své vlády zabavil majetek těm, kteří mu chtěli ukrást trůn: Godwinsonům, nejmocnějšímu rodu v zemi. A že to dělalo nějakého majetku! Pětinu si ponechal pro sebe, čtvrtinu věnoval církvi (kterou si tím velmi mile naklonil) a zbytek rozdal „přátelům“ – šlechtě, která ho podporovala a odpřisáhla mu věrnost.

Vilém také rozvedl tezi o tom, že půda možná náleží šlechticům, ale co je pod ní, to patří králi. Doly stříbrné, cínové a zlaté? To patří koruně! Pod zemí se také nacházely poklady, které do ní zakopali měšťané i představení klášterů v časech nepokojů. Teď už náležely králi.

Chránit a dělit

Král nebyl idealista. Věděl, že jeho Normané jsou tu za cizáky. A že jen tak platit se nikomu nebude chtít, pokud nad vybíráním daní nestanoví dozor. Proto nechal vybudovat na 700 tvrzí, které v zemi udržovaly kontrolu. Správcovský titul pak „prodal“ těm, kdo byli ochotni za něj zaplatit. Postupně tak bohatl z daní, půdy i stavebních prací. A nebohatl sám. K velmi slušným penězům si přišli všichni, kteří mu nepokrytě stranili – šlechtici jako Alan Rufus a William de Warenne. Vilém I. Dobyvatel se dokázal dělit, což mu náramně usnadnilo život.

Anglosasové by pochopitelně nevzpomínali na časy normandské nadvlády s nějakou zvláštní pozitivní melancholií, ale musí se nechat, že doba to byla pokojná a naplněná prosperitou. Vilém I. Dobyvatel dokázal objevit nové zdroje příjmů. Proto se od něj později tolik jiných panovníků z celé Evropy inspirovalo. Možná to byl bastard, ale tabulkově bychom ho dnes zařadili někam mezi Elona Muska nebo Jeffa Bezzose. 

Bohatý jako…

S boháči minulosti je jedna velká potíž. Nedokážeme většinou přesně stanovit, jak moc bohatství nashromáždili. Víme například, že král Mali zvaný Mansá Músá zbohatl na trans-africkém obchodu a zlatých dolech.

TIP: Ani Bill Gates ani John Rockefeller: Kdo byl nejbohatší člověk historie?

Patřil k nejbohatším mužům světa, ale nejsme s to odhadnout, jaké bylo HDP jeho říše v poměru ke zbytku světa. A jak moc k němu tehdy přispíval. Podobné nejasnosti se vznášejí i nad mughalským císařem Akbarem I. nebo dobyvačným Čingischánem. Kolik jmění skutečně drželi, můžeme jen odhadovat. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Naši předkové kočky využívali skutečně všestranně. (foto: PexelsCC0)

Historie

Polar Bear 81 

autor: Bob Chiu | čestná zmínka v kategorii: Cesty a dobrodružství

Každý rok mezi říjnem a listopadem se lední medvědi vydávají k zamrzlému Hudsonovu zálivu v Kanadě za potravou. Ve stejné době tam proto turistické agentury vozí zájemce v otevřených nákladních vozech, aby se mohli k šelmám přiblížit doslova na dosah. (foto: SIPA, Bob Chiu)

Revue

Sovětská obrana byla velmi propracovaná a zahrnovala i mnoho linií zákopů a protitankové opěrné punkty. Zde vidíme sovětské vojáky s kulometem Maxim. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Světlé šmouhy (v pravé části) jsou dobře patrné na snímku pořízeném satelitem Landsat 8 ze 4. dubna 2015. (foto: NASA Earth Observatory, CC0)

Věda

Fosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan JacobsCC BY-SA 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907