Z vraku sovětské ponorky Komsomolec uniká vysoce radioaktivní materiál

15.07.2019 - Stanislav Mihulka

Kolem vraku sovětské ponorky je asi stotisíckrát vyšší radioaktivita, než v okolním moři. Podle norských vědců ale není důvod k obavám

<p>Miniponorka Ægir 6000 u vraku Komsomolce</p>

Miniponorka Ægir 6000 u vraku Komsomolce


Reklama

K-278 Komsomolec byla ponorkou sovětského námořnictva. Šlo o prototyp nové třídy ponorek s jaderným pohonem. Během hlídkové plavby v Norském moři v roce 1989 došlo ke katastrofě, během které zahynula většina posádky a ponorka se potopila na dno ve hloubce asi 1 700 metrů. Na palubě jsou stále torpéda s jadernou hlavicí, z nichž by se mohl uvolňovat radioaktivní materiál.

Norsko nedávno vyslalo ke vraku Komsomolce průzkumnou miniponorku ROV Ægir 6000, která odebrala v okolí vraku vzorky vody. Odborníci zjistili, že u ponorky je vysoká radioaktivita, která se pohybuje kolem 100 becquerelů na litr. Obvyklé hodnoty v tomto prostředí přitom bývají jen okolo 0, 001 becquerelu na litr. U Komsomolce tedy radioaktivita asi stotisíckrát přesahuje přirozenou radioaktivitu mořského dna. V jednom případě vědci naměřili dokonce 800 becquerelů na litr. Viníkem je zřejmě plutonium, které se uvolňuje z torpéd.

TIP: Časovaná bomba: Tající led v Grónsku může odkrýt opuštěnou toxickou základnu

Navzdory vysokým hodnotám radioaktivity u Komsomolce vědci nepovažují naměřené údaje za alarmující. Vzhledem k velké hloubce vraku ponorky záření neohrožuje lidi ani většinu mořských živočichů. Ohromné masy mořské vody tuto radioaktivitu spolehlivě rozředí. Pro srovnání – po havárii v Černobylu stanovily norské úřady limitní hodnoty na 600 Bq/kg, nejvyšší hodnoty naměřené u vraku ponorky jsou tak jen lehce nad tímto limitem. 

„V posledních dnech jsme odebrali vzorky několik metrů nad kanálem. Na rozdíl od samotného kanálu jsme zde nenašli žádné měřitelné hladiny radioaktivního cesia,“ řekl Justin Gwynn, výzkumný pracovník z Norského úřadu pro radiační a jadernou bezpečnost (DSA).

Norské úřady nicméně hodlají i nadále sledovat obsah radioaktivních látek v mořských rybách, které jsou významné pro norské hospodářství. Podle všeho ale není v tuto chvíli důvod k obavám.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie
Věda

Obliba Papinova hrnce stoupla zejména v době druhé světové války, kvůli šetření paliva a kratší době vaření.

Zajímavosti

Kosmická loď s jaderným termálním pohonem

Vesmír

LST mají místo i v moderní době, v tomto případě se jedná o korejské plavidlo.

Válka

Část sloního stáda. Možná právě od potyčky se stromem má největší slon v popředí snímku zlomený jeden kel.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907