Za císaře a vlast: Nástup Čechů do Velké války

25.02.2016 - Vladimír Černý

V předvečer vypuknutí první světové války panovala v říši „stařičkého mocnáře“ komplikovaná situace a podunajskou monarchií zmítaly národnostní spory

<p>Unikátní fotografie mobilizovaných vojáků v Brně před parkem Lužánky.</p>

Unikátní fotografie mobilizovaných vojáků v Brně před parkem Lužánky.


Reklama

Pokud jde o české obyvatelstvo, z většiny pro Rakousko-Uhersko nějak nadšeně nehorovalo. Na druhé straně by si však tehdy lidé po staletích společné existence jen těžko dovedli představit nějaké jiné státoprávní uspořádání. Když 28. června 1914 usmrtily v Sarajevu výstřely Gavrila Principa následníka trůnu Františka Ferdinanda d‘ Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu, nikdo nepředpokládal, že je přede dveřmi strašlivý válečný konflikt a že říši zbývají poslední čtyři roky existence.

Povolání na frontu

Čeští obyvatele monarchie určitě neprojevovali pro válku takové nadšení, jako Němci. Lidé byli spíš ohromení a zaražení vývojem událostí a fatalisticky očekávali, co příští dny přinesou. Mobilizace sice proběhla bez problémů, ale hlášení důstojníků vojenských jednotek rekrutovaných v národnostně smíšených oblastech jasně dokládají, že čeští vojáci projevovali mnohem méně entuziasmu než jejich němečtí spolubojovníci.

TIP: Po kolena v bahně, po uši v mizérii: Utrpení v prvoválečných zákopech

K otevřenému reptání branců ale prakticky nedocházelo. Všeobecně totiž panovalo přesvědčení, že válka bude krátká, skončí „do švestek“, nebo nanejvýš „než spadá listí ze stromů.“ Přesto odcházeli vojáci na frontu se stísněnými pocity. K dojemným scénám docházelo hlavně na nádražích, kde se branci loučili se svými nejbližšími a nastupovali do vlaků, které je měly odvézt k vojenským jednotkám. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Dron Zephyr S při letních testech

Věda

Azincourt: Nedisciplinovaní rytíři

Psal se rok 1415 a schylovalo se k jedné z nejdůležitějších bitev stoleté války, ke které mělo dojít u severofrancouzského Azincourtu. Anglické vojsko se tehdy vylodilo na pobřeží a čekalo na rozhodný boj. Odhadem 6 000 až 9 000 vojáků zápolilo s vyčerpáním, zato Francouzi šli do boje se vší vervou. Byla to obrovská armáda, která prý mohla čítat až 36 000 mužů. K vidění zde byla krásná brnění. Silní koně. Jedno jim ale chybělo. Disciplína.

Když boj začal, dostávali se francouzští jezdci jen těžko k nepříteli. Urozencům navíc šlo spíše o ukázku osobní statečnosti a kopyta těžkých koní se navíc nořila hluboko do bláta, které vytvořily deště z předcházející noci. Angličané měli nádavkem jednu obrovskou výhodu, a totiž dlouhé luky, i když jejich role asi nebyla tak dominantní, jak se kdysi tvrdilo. Rozhodně však dokázaly vystřelit stovky vraždících nástrojů za minutu a francouzská převaha se proto rychle zmenšovala. Země galského kohouta nakonec utržila drtivou porážku a přišla o výkvět svého rytířstva. Zatímco na anglické straně prý padlo 15 rytířů, Francouzi jich ztratili kolem 5 000. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Dostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.

Vesmír
Revue

Puklinový kaňon nazvaný Subway (podzemka) patří k nejvyhlášenějším místům Národního parku Zion.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907