Za válečný zločin mediální sláva: Mise americké ponorky Wahoo (2)

10.12.2017 - Alois Bělota

I hrdé americké námořnictvo má na svém štítě skvrnu z let druhé světové války. Jedná se o postřílení bezmála 400 japonských a indických (tedy spojeneckých) trosečníků po potopení jejich plavidla. O to více překvapí, že kapitán ponorky se doma stal národním hrdinou

Ponorka Wahoo - Ponorka Wahoo měla na kontě bezmála 20 japonských plavidel, tedy více než jakékoli jiné americké podmořské plavidlo
Ponorka Wahoo - Ponorka Wahoo měla na kontě bezmála 20 japonských plavidel, tedy více než jakékoli jiné americké podmořské plavidlo

Reklama

Protože se vzduchem začala míhat letadla, Morton prohlásil průzkum za ukončený a Wahoo se vrátila na otevřené moře. Čekala ji ještě druhá část rozkazu – hlídka u Palauských ostrovů. Už druhý den ale ponorka narazila na konvoj čtyř lodí mířících ze Singapuru na Novou Guineu. Morton zamířil salvu na tři lodě současně a všechny aspoň jedním torpédem zasáhl.

Předchozí část: Za válečný zločin mediální sláva: Mise americké ponorky Wahoo (1)

Masakr u Palauských ostrovů

Kapitán čtvrté lodě se ale rozhodl bojovat a zamířil přímo na ponorku ve zřejmé snaze do ní vrazit. Morton statečnému plavidlu vyslal vstříc dvě torpéda a pak se Wahoo ponořila. Když se po čase vrátila na periskopovou hloubku, jedna napadená loď už byla pod vodou, druhá stála, třetí se pomalu vlekla pryč a ze čtvrté byl vidět jen dým za obzorem. Na stojící cíl zamířila další dvě torpéda a podle Mortonova hlášení parník „vyletěl výš než dětský drak“.

Postižená loď převážela 1 126 vojáků z 26. polního skladu a 491 indických zajatců na hrubou práci. Stovky mužů svorně skákaly do moře a ti šťastnější ukořistili místo v některém z dvaceti záchranných člunů. Wahoo se mezitím pokusila pronásledovat zbývající dvě lodě, jenže pod hladinou byla moc pomalá a vlastně si jen vybila akumulátory. Proto se člun vynořil, a zatímco dva diesely dobíjely baterie, zbývající dva zvolna poháněly ponorku. Trosečníci se ještě nestihli vzdálit, a právě tehdy se z odvážného kapitána Mortona stal válečný zločinec.

Nařídil obsadit palubní dělo a zahájit palbu. Jako první šly ke dnu záchranné čluny, pak se sklopily hlavně automatických protiletadlových zbraní a rozsévaly smrt mezi plavci. Morton neměl slitování, trosečníky chtěl zabít všechny a vůbec neregistroval skutečnost, že mezi nepřáteli plavou i vousatí spojenečtí Indové (Japoncům plnovous neroste). Vraždění trvalo asi 30–45 minut, během nichž se dobily akumulátory a torpédisté naládovali torpédomety. Wahoo zahájila stíhací jízdu, zbylé dvě lodě dohnala a obdařila je svými posledními torpédy. 

Vřelé přivítání

Po návratu do Pearl Harboru vypukl poprask. Šéf ponorkové flotily admirál Charles Lockwood nešetřil chválou a zprávu o úspěšné misi ochotně pustil do tisku. Do té doby se totiž američtí ponorkáři moc nevyznamenali a likvidace kompletního konvoje představovala tu správnou novinářskou bombu. Po analýze údajů nadřízení Mortonovi uznali potopený torpédoborec, dvě nákladní lodě, loď pro přepravu vojska a tanker. Poválečné zkoumání však Mortonův úspěch zredukovalo na loď pro přepravu vojska Bujo Maru, z níž pocházeli vraždění trosečníci, a dále na nákladní lodě Fukuei Maru a Pacific Maru.

Dnes už neznámý tanker sice asi také utrpěl torpédový zásah, nicméně útok přežil – stejně jako u Wewaku torpédoborec Harusame. A jak to dopadlo s trosečníky? Ačkoli se Morton snažil zabít opravdu všechny, druhý den místem incidentu proplouvala nákladní loď Čókó Maru a z oceánu vylovila stovky mužů. Podle japonských pramenů Morton zabil „jen“ 86 japonských vojáků, 269 indických zajatců a jednoho člena posádky lodi.

Padouch i hrdina

Sám Morton se k svým činům hrdě hlásil a pragmaticky tvrdil, že nemohl Japonce nechat v blízkostí nepřátelské pevniny a riskovat jejich zapojení do boje. Na tom samozřejmě něco je, jenže se to těžko vysvětlovalo těm, kteří v podobné situaci – například v bitvách kolem Guadalcanalu – do trosečníků nestříleli, třebaže bylo také jasné, že ke svým snadno doplavou. Proto se nadřízení k incidentu nijak nevyjadřovali, zato ponorkoví kapitáni měli jasno. Mortona považovali za chladnokrevného vraha, nicméně na veřejnou kritiku miláčka médií si netroufli.

TIP: Služba v ocelové rakvi: Každodennost prvoválečných ponorkářů

Další osudy kapitána Mortona připomínají zrychlený film. Wahoo ještě osm měsíců ničila japonské lodě, a přestože jich potopila dost, do trosečníků už nestřílela. Morton se ve chvílích volna opájel publicitou, než Wahoo 11. října 1943 spatřili pobřežní dělostřelci na ostrově Hokkaidó. Po první ráně se člun ponořil a piloti z vyslaného letadla spatřili na hladině olejovou skvrnu, do níž shodili tři hlubinné nálože.

Vrak byl objeven až v roce 2006 a podle zjištění potápěčů se příčinou zkázy stal průstřel trupu u věže a prasklina vedoucí až ke kýlu. Admirál Lockwood ještě chtěl Mortona posmrtně vyznamenat nejvyšším americkým vyznamenáním – Kongresovou medailí cti, jenže nepochodil. V nepsaném kodexu slušných námořníků přece jenom porušil příliš mnoho paragrafů.

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE SPECIÁL

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907