Záhada skotských kamenných věží: Kdo je postavil a k čemu sloužily?

05.01.2021 - Nikol Patíková

Krajina severního Skotska je poseta tajemnými kamennými stavbami, jejichž přesný účel zůstává archeologům dodnes skrytý. Zvláštní je i jejich konstrukce: Vznikly výhradně z plochých kamenů, bez použití malty

<p>Dnes brochy představují oblíbenou turistickou atrakci. A údiv možná vzbuzovaly už u svých současníků.</p>

Dnes brochy představují oblíbenou turistickou atrakci. A údiv možná vzbuzovaly už u svých současníků.


Reklama

Válcovité brochy se nacházejí především na severu Skotska, zejména v hrabství Caithness, a na přilehlých ostrovech včetně Hebrid, Shetland či Orknejí. Pár solitérů lze ovšem nalézt i na jihu země. O tom, kdo je postavil, vedou archeologové dlouhé diskuse. Stejně nejasný zůstává účel staveb a konečný není ani počet těch objevených  – prozatím se podařilo prokázat existenci asi pěti stovek brochů. Přibližně známe alespoň dobu jejich vzniku: Datují se do doby železné, konkrétně do rozmezí let 600 př. n. l. a 100 n. l. 

Kdo podivuhodné věže vztyčil a komu sloužily? Podle některých badatelů je postavily kmeny, které do Británie vytlačili nepřátelé z území dnešní Belgie a později je dál na sever do Skotska zahnala římská invaze. Jiní tvrdí, že má brochy na svědomí „hybridní“ obyvatelstvo, tedy původní populace smísená s malým počtem přistěhovalců. Dle dalších teorií jde o dílo Dánů, případně Piktů, žijících ve středním a severním Skotsku až do pozdní doby železné. V každém případě větší záhadou zůstává, k čemu stavby sloužily.

Umění dávných inženýrů

I v tomto případě se názory rozcházejí. Místní lidé a poutníci navštěvovali kamenná díla odedávna, zatímco archeologové je postupně objevovali od 19. století. Téměř s každým dalším vědcem následovala také nová teorie o záměru dávných stavitelů. První náčrty a popisy brochů pořídil archeolog Joseph Anderson v 19. století. Exemplář na ostrově Mousa popsal jako pro skotskou oblast naprosto zvláštní, charakterem připomínající spíš keltské stavby a tvarem podobný majáku. 

Masivní široká kruhová věž vznikla vrstvením plochých kamenů bez jakéhokoliv pojiva, takže zdi drží jen vlastní vahou. Materiál přitom nenese žádnou známku opracování a patrně jde o nalezené volné kusy: Stavitelé nejprve v základech pokládali největší kameny a postupně přidávali menší. Stěny postrádají okna a navíc mají dvojitou konstrukci s vnitřní chodbou, jež se spirálovitě stáčí nahoru do vyšších pater. Dovnitř vede jediný vstup, který se dal snadno a rychle zahradit. Proto jedna z teorií předpokládá, že šlo o pevnosti.

Opěrné body?

Bližší pohled na mapu odhalí, že brochy často stojí na strategických místech, která chránily buď dodatečné hradby, nebo přírodní překážky jako strmé útesy či vodní plochy. Na Shetlandách se kumulují u vody – například broch Mousa stojí přes mořskou hladinu přímo proti brochu Burralandu – zatímco v pevninském Sutherlandu lemují svahy a ústí hlubokých údolí. 

Teorie o pevnostech se zdá přitažlivá, má však háček – tajemné stavby rozhodně nejsou nedobytné. Odhodlaný a hbitý nepřítel by se po stěně z neopracovaných kamenů snadno dostal na vrchol, aniž by mu v tom bojovníci uvnitř dokázali zabránit. Absence oken a střílen nedovolovala využít výškovou výhodu a s jedinou výjimkou nemá žádný z dochovaných brochů na střeše ochoz, jenž by umožnil aktivní obranu. 

Vzhledem k uspořádání interiérů se tak nabízí možnost, že se zkrátka jednalo o pohodlné obydlí chráněné proti větru a dešti, a to zejména pro vysoce postavené bohatší jedince. Uzavřenost staveb zároveň znemožňovala krádeže dobytka, jež tehdy představovaly oblíbený „sport“. A přestože by broch neodolal dlouhému obléhání, k přečkání rychlého výpadu nepřítele by nejspíš postačil. 

Pochoutky ze Středomoří

Jednotlivá patra se zřejmě dělila na skladiště potravin a na obytné části. Kruhové nádvoří v přízemí pak sloužilo buď samotným obyvatelům, nebo pro ustájení dobytka. Brochy se zřejmě staly domovem kmenových náčelníků či významných farmářů, o čemž svědčí i některé archeologické nálezy: Například fragmenty keramiky a římského skla dokazují, že si majitelé kamenných staveb užívali víno či olivy dovážené ze Středomoří, a to mnoho let před invazí Římanů. Kromě toho se našly ozdoby do vlasů, nástroje i nádobí, a to z bronzu, hlíny či zvířecích kostí. 

TIP: Tajemství menhirů a dolmenů: Jak vznikaly obří megalitické stavby?

Okolo roku 100 stavění brochů z neznámých důvodů upadlo, přesto je lidé využívali až do skotské pozdní doby železné, tedy zhruba do roku 800. Archeologické vykopávky, nálezy a vědecké výzkumy zatím nedokázaly rozkrýt všechny záhady kamenných staveb. Účel konkrétních věží se ovšem velmi pravděpodobně lišil v závislosti na tom, kdo, kde a kdy je vybudoval. 

Jedna pevnost, mnoho jmen

Slovo „broch“ se odvozuje od skotského „brough“ neboli „pevnost“. V polovině 19. století archeologové používali výraz „burgs“ se stejným významem, jehož kořeny ovšem sahají do staré norštiny.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky odkryly například závod na zpracování ryb. Velká část starého fénického města ale leží pod hladinou moře.

Zajímavosti

Oko mouchy pracuje čtyřikrát rychleji než naše. Proto mají naše pokusy plácnout ji jen malou šanci na úspěch.

Příroda

Hmotnost supermasivní černé díky v srdci kvasaru J0313-1806 odpovídá 1,6 miliardám Sluncí.

Vesmír

V budoucnu by Maci Currinová ráda studovala vysokou školu ve Velké Británii a zároveň by se chtěla stát nejvyšší profesionální modelkou na světě.

Revue

Tlak panovníků na odvádění daní v penězích, nikoliv v naturáliích, přinesl zánik směnného obchodu.

Historie
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907