Řetězce kráterů na Phobosu zřejmě vznikly opětovným dopadem materiálu, který byl krátce předtím vyvržen do vesmíru po kosmické srážce
Měsíc Marsu Phobos je v mnoha ohledech zvláštní. Jeho původ není úplně jasný. Nemá kulovitý, ale fazolovitý tvar. Obíhá svou planetu nejblíže ze všech známých měsíců Sluneční soustavy – ve vzdálenosti 9 tisíc kilometrů od povrchu Marsu to stihne jednou za 7 hodin.
Rovněž budoucnost Phobosu není právě obvyklá. Odborníci mu dávají tak asi 50 milionů let. Pak se buď zřítí na povrch rudé planety anebo ho roztrhají slapové síly, čímž se kolem Marsu vytvoří prstenec podobný tomu, kterým se dnes pyšní Saturn.
A neobvyklé jsou i krátery, které jsou patrné na povrchu Phobosu. Některé z nich jsou uspořádány do řad. Jak ale takové unikátní řetězce kráterů mohly vzniknout?
TIP: Marsův měsíc Phobos se hroutí: Zničí jej slapová síla rudé planety
Tým, který vedl Michael Nayak z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, navrhuje, že tyto krátery mohly vzniknout dost neobvyklým způsobem. Podle vědců došlo k tomu, že se s Phobosem srazil asteroid a materiál vyvržený po této srážce unikl na oběžnou dráhu kolem Marsu. Phobos ale po krátké době tento materiál opět zachytil svou přitažlivostí, a když dopadal na povrch měsíce, tak prý na Phobosu vytvořil minimálně jeden z řetězců kráterů.
IFL Science / Nature Communications
ZajímavostiKrál ptáků přilétá
Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orlaSnímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz.
PřírodaHadice na mořské houbě
Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.