Záhada v blízkosti Marsu: Jak vznikly řetězce kráterů na měsíci Phobos?

01.09.2016 - Stanislav Mihulka

Řetězce kráterů na Phobosu zřejmě vznikly opětovným dopadem materiálu, který byl krátce předtím vyvržen do vesmíru po kosmické srážce


Reklama

Měsíc Marsu Phobos je v mnoha ohledech zvláštní. Jeho původ není úplně jasný. Nemá kulovitý, ale fazolovitý tvar. Obíhá svou planetu nejblíže ze všech známých měsíců Sluneční soustavy – ve vzdálenosti 9 tisíc kilometrů od povrchu Marsu to stihne jednou za 7 hodin.

Nejistá budoucnost

Rovněž budoucnost Phobosu není právě obvyklá. Odborníci mu dávají tak asi 50 milionů let. Pak se buď zřítí na povrch rudé planety anebo ho roztrhají slapové síly, čímž se kolem Marsu vytvoří prstenec podobný tomu, kterým se dnes pyšní Saturn.

A neobvyklé jsou i krátery, které jsou patrné na povrchu Phobosu. Některé z nich jsou uspořádány do řad. Jak ale takové unikátní řetězce kráterů mohly vzniknout?

TIP: Marsův měsíc Phobos se hroutí: Zničí jej slapová síla rudé planety

Tým, který vedl Michael Nayak z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, navrhuje, že tyto krátery mohly vzniknout dost neobvyklým způsobem. Podle vědců došlo k tomu, že se s Phobosem srazil asteroid a materiál vyvržený po této srážce unikl na oběžnou dráhu kolem Marsu. Phobos ale po krátké době tento materiál opět zachytil svou přitažlivostí, a když dopadal na povrch měsíce, tak prý na Phobosu vytvořil minimálně jeden z řetězců kráterů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science / Nature Communications

  • Zdroj fotografií: M. Nayak

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907