Záhada Velikonočního ostrova: Jak zde lidé přežili bez studní a řek?

23.12.2020 - Radomír Dohnal

Jednou z ryze praktických záhad Velikonočního ostrova byla otázka, jak zde kolem 13. století našeho letopočtu mohlo žít a přežít okolo 15 až 20 tisíc obyvatel, když na místě prakticky není zdroj pitné vody…

<p>Shlíží sochy moai na zdroje pitné vody?</p>

Shlíží sochy moai na zdroje pitné vody?


Reklama

První Polynésané na ostrov dopluli v 9. století a postupně vytvořili 16 osad. Jenže jak se mohl udržet život na ostrově, který prakticky nemá říčky či potoky? Nacházejí se tu jen dvě malá, obtížně dostupná jezírka sycená dešťovou vodou a jeden jediný nevydatný pramen.

S překvapivým řešením přišel antropolog Carl Lipo z newyorské univerzity Binghamton, který vidí souvislost mezi zdroji pitné vody a fenomenálními zamračenými sochami. Odpovědí je brakická, tedy polo-slaná či polo-sladká voda, která vzniká například v ústí řek do moře

Naředěná voda

Lipo vycházel z podrobného hydrogeologického průzkumu ostrova. Podloží ostrova je masivem rozpraskané vulkanické horniny, která je pro vodu neprostupná. Co naprší, to se vsákne do půdy. A když voda při vsakování narazí na čedičový masiv, postupně protéká (spíše se sune) pod porézním povrchem ze svahu dolů a při pobřeží vniká do moře. I když tedy Rapa Nui nemá řeky, v některých příbřežních lagunách disponuje brakickou vodou. Co to znamená? Že při pobřeží Velikonočního ostrova existují místa, kde můžete s klidem pít „naředěnou“ mořskou vodu. Není nijak kvalitní, ani chutná, ale pořád se vejde do přípustných zdravotních limitů (9 000 ppm). Můžete jí tedy dlouhodobě konzumovat, aniž byste ublížili svému zdraví.

Ochrana zdroje

Zprávy archeologů potvrzují, že původní obyvatelé na daných místech nejspíš skutečně budovali kamenné zábrany a podporovali existující tvar lagun. Dosud byl účel těchto struktur nejasný. Vize, že tím chránili svůj zdroj vcelku pitné vody, však dává jejich počínání smysl. První zprávy evropských objevitelů tuto praxi přímo potvrzují, když o ostrovanech tvrdí, že „pijí mořskou vodu“.

„Ačkoliv je tento rezervoár podzemní vody unikající do moře kvality nevalné, je stále dostatečný na to, aby početnou populaci domorodých obyvatel udržel při životě,“ říká Lipo. „Pokud nepanoval příliv, byla tu voda víceméně pitná.“

TIP: Mlčení kamenných obrů: Kdo postavil sochy moai na Velikonočním ostrově?

A jak s tím vším souvisí sochy moai? Dlouhou dobu byly považovány za objekty náboženského významu, součást pohřebních rituálů či politického soutěžení mezi kmeny. Často se však nacházejí na vyvýšených místech svahů, ze kterých shlíží na zdroje pitné vody při březích oceánu. „Když známe umístění zdrojů pitné vody, a vidíme, jak na ně shlíží sochy, mohou nám tyto monumenty dávat i trochu jiný význam,“ podotýká antropolog Lipo.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907