Záhadné privilegium pro Přemyslovny: Co stálo v listině Richarda Cornwallského?

02.02.2021 - Daniel Černohorský

V populární i odborné literatuře bývá často zmiňováno takzvané Privilegium Richarda z Cornwallu. Měl ho vydat římský král Richard Cornwallský a mělo zajišťovat dědičnost českého trůnu Přemyslovcům jak v mužské, tak ženské linii. Co o tomto dokumentu vlastně víme?

<p>Privilegium Richarda z Cornwallu mělo zajišťovat dědičnost českého trůnu Přemyslovcům jak v mužské, tak ženské linii. Otázkou však je, zda tato listina vůbec kdy existovala. </p>

Privilegium Richarda z Cornwallu mělo zajišťovat dědičnost českého trůnu Přemyslovcům jak v mužské, tak ženské linii. Otázkou však je, zda tato listina vůbec kdy existovala. 


Reklama

Privilegium římskoněmeckého krále Richarda z Cornwallu, které zajišťovalo dědičnost českého trůnu Přemyslovcům jak v mužské, tak ženské linii, by si jistě vydobylo na poli dějin práva velkou pozornost. Problém je v tom, že privilegium se do dnešních dnů nedochovalo a o jeho existenci se dozvídáme pouze prostřednictvím dobových kronik, které ho reprodukují v neúplné podobě. Vzhledem k této skutečnosti se dodnes vedou polemiky o tom, zda listina vůbec kdy spatřila světlo světa a zda není jen výplodem fantazie středověkých kronikářů.

Kdo na uprázdněný trůn?

Je zajímavé, že veškerá dochovaná pramenná svědectví o privilegiu pochází nikoliv z doby jeho možného vzniku, spadajícího do časů krále Přemysla Otakara II., ale až z momentu uplatnění dokumentu v nástupnické praxi. Dne 4. srpna 1306 totiž po útoku dýkou zahynul v Olomouci poslední mužský představitel přemyslovské dynastie, teprve šestnáctiletý král Václav III

Kdo Václava III. zavraždil, dodnes nevíme, ale násilná smrt mladého kralevice ukončila více než čtyřsetletou vládu přemyslovského rodu v českých zemích. Před českou šlechtou tak náhle vyvstala otázka, kdo usedne na trůn, který byl až doposud vyhrazen členům z řad vládnoucí dynastie, která svůj původ odvozovala od legendárního Přemysla Oráče.

Výmysl kronikáře Žitavského?

Autor Zbraslavské kroniky Petr Žitavský uvádí, že na sněmu v Praze, kde se mělo rozhodnout o volbě nového českého krále, byly ve prospěch Jindřicha Korutanského, manžela Anny Přemyslovny, předloženy jakési císařské listiny. Údajně v nich stálo, že „…kdyby některý z českých králů odešel bez mužského potomstva z tohoto života, že se má dcera těšiti témuž právu v království jako syn, aby někdy nepřetrhla dravost smrti nit královského pokolení…“ O těchto listinách se zmiňuje i německý kronikář Otakar Štýrský, který navíc uvádí, že je získal Přemysl Otakar II.  

Na základě těchto indicií dospěl historik Josef Šusta k závěru, že by se mohlo jednat o listiny, které vydal Richard z Cornwallu někdy mezi léty 1265–1271, tedy v době kdy měl Přemysl Otakar II. pouze dvě dcery a reálně tak hrozilo, že zemře bez mužských potomků. Šustovu teorii podpořil i historik Václav Novotný, který privilegium datoval do roku 1265. 

Nověji se pak otázkou Privilegia zabýval historik Martin Wihoda a ten správně zdůraznil, že Richard z Cornwallu nebyl nikdy císařem, ale pouze králem a není známo, že by vydával listiny pod autoritou císařské pečeti. Ale vzhledem k dobré informovanosti kronikáře Petra Žitavského nelze předpokládat, že by si spletl královskou hodnost s císařskou.

V úvahu tak připadají tři kandidáti, kteří disponovali císařským titulem a mohli tak privilegium vydat: Ota IV. (císařem 1209–1218), Fridrich II. (císařem 1212–1250) a jeho syn Konrád IV. (císařem 1250–1254). Avšak pouze Fridrich II. vystavil českým zemím privilegia, a to nám dobře známou Zlatou bulu sicilskou (1212) a Zlatou bulu ulmskou (1216). Navíc všichni tři císaři vládli v době, kdy si Přemyslovci rozhodně nemohli stěžovat na nedostatek mužských potomků. 

Korutanec, nebo Habsburk?

Jak je možné, že se Privilegium do dnešních dnů nedochovalo ani v originále, ani v opisech? Šusta tuto poněkud zarážející skutečnost vysvětluje odvezením některých významných českých listin z Prahy do Vídně Habsburky roku 1306. Největší šance na český trůn, měl totiž po olomoucké vraždě již zmíněný Jindřich Korutanský.

Ještě za života Václava II. byl korutanský vévoda zasnouben s jeho nejstarší dcerou Annou a poté co Václav III. vyjel na válečnou výpravu do Polska, svěřil správu Českého království právě Jindřichovi, který tuto funkci vykonával i po vraždě mladého kralevice. Ani českým předákům nebyla volba Korutance proti mysli, jak ostatně dokládá Petr Žitavský: „ …ale větší, i když ne rozumnější část lidí žádala si za krále Jindřicha, vévodu Korutanského, proto, že měl za manželku starší královskou dceru…“

O události v Čechách se ale začal velmi brzy po smrti Václava III. zajímat římský král Albrecht Habsburský, který vycítil svou příležitost. Na počátku října 1306 vpadl se svým vojskem do Čech a donutil místní šlechtu, aby přijala za krále jeho syna Rudolfa. Čeští pánové neměli jinou možnost než Rudolfa přijmout. Válku si zadlužené a vyčerpané České království nemohlo dovolit, a tak čeští předáci přistoupili na Albrechtovy podmínky a zvolili králem Rudolfa Habsburského.

Zničili listinu ve Vídni?

Ačkoliv byl tedy Rudolf „řádně“ zvolen českým sněmem za krále a pojal za manželku královskou vdovu Elišku Rejčku, dosáhl královské koruny jen díky mocenskému nátlaku a obratné diplomacii svého otce. Říjnový zemský sněm v Praze byl pouhou formalitou potvrzující již dříve sjednané dohody a Rudolfovy nároky na český trůn nijak neposílil ani sňatek s Eliškou Rejčkou. Ta sice byla královskou vdovou, ale nebyla přemyslovské krve a podle dědického práva tak neměla na České království žádný nárok.

TIP: Náhlá smrt „krále Kaše": Usilovala česká šlechta o život Rudolfa Habsburského?

Svého slabého právního postavení si byli vědomi i sami Habsburkové, a proto nechal Albrecht ještě před koncem roku 1306 převést část českého korunního archivu do Vídně. K navrácení archivu vyzval po bitvě u Mühldorfu roku 1322 král Jan Lucemburský. Je však možné, že tato sbírka listin nebyla vrácena celá, a že některé listiny zůstaly ve Vídni nebo byly již dříve zničeny, neboť představovaly pro Rudolfa určité nebezpečí, že jeho pozice jako českého krále bude zpochybněna.

Nerozluštěná záhada

Dnes už asi jen těžko zjistíme, jaký měl Petr Žitavský přístup k archivu důležitých dokumentů. Faktem však zůstává, že Zbraslavská kronika je jediným „důvěryhodným“ pramenem, který se zmiňuje o existenci Privilegia Richarda Cornwallského. Všechny další vycházejí právě z ní. A tak nelze s jistou potvrdit, ale ani zcela vyvrátit existenci jakýchsi „císařských“ privilegií, které by v případě vymření rodu po meči dávaly právo na český trůn dcerám přemyslovského rodu. Není jasné, kdo listinu či listiny vydal a neznáme ani její přesný obsah.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Už dnes je Čína téměř bezhotovostní. Platba kartou či mobilem znamená pro uživatele větší pohodlí.

Zajímavosti

První marsovské město Nüwa by mohlo vzniknout v oblasti v Tempe Mensa.

Vesmír

Pokud by bylo potřeba dokumentovat, že kosatky sebou umí pořádně hodit, tato fotka by rozhodně mohla posloužit jako výmluvný důkaz.

Příroda

Katharine a Spencer prožili na hollywoodské poměry opravdu klidný a solidní románek.

Historie
Revue

Pozemská atmosféra na snímku z paluby ISS

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907