Keltští otrokáři: Archeologové objevili ve francouzském Allonnes pět mimořádně vzácných 2 300 let starých železných okovů
Pět železných okovů objevených v keltském sídlišti ve Francii odhaluje dosud málo známou stránku života před dvěma tisíci lety – obchod s otroky mohl být běžnější, než se dosud předpokládalo.
Při archeologickém průzkumu menšího předřímského keltského sídliště ve městě Allonnes v údolí Loiry, jihozápadně od Paříže, objevili archeologové pět železných okovů. Mimořádný nález ukazuje, že toto místo navštěvovali nejen zruční kovotepci, ale i obchodníci s otroky. Přestože nález pochází už z roku 2019, francouzský Národní institut pro preventivní archeologický výzkum (INRAP) zveřejnil výsledky výzkumu až nyní.
Podle badatelů vzniklo keltské sídliště v dnešním Allonnes společně s náboženským centrem ve 3. století př. n. l. Působila zde řada specializovaných řemeslníků, mimo jiné kováři i zpracovatelé plechu, kteří pracovali v malých dílnách. Během vykopávek archeologové objevili velké množství kvalitních kovových předmětů, například meče, hroty kopí, klíče nebo části koňských postrojů.
Otroctví mezi Kelty
Skutečným překvapením ale byly zmíněné železné okovy, protože podobné nálezy jsou z tohoto období mimořádně vzácné. Přítomnost okovů podle odborníků naznačuje, že Allonnes mohlo být v pozdní době železné (450 až 50 př. n. l.) významným centrem obchodu s otroky. Svědčí to o hierarchicky uspořádané společnosti složené z dominantních a podřízených skupin, tedy zajatců nebo otroků.
Galové, kteří představovali volné společenství keltských kmenů, podle dostupných poznatků zotročovali válečné zajatce, odsouzence a dlužníky. Otroci byli často nuceni pracovat na polích. Muži, ženy i děti přitom přicházeli o svá práva a jejich majitelé je mohli kupovat i prodávat.
Keltové po sobě zanechali jen velice málo vlastních písemných pramenů. O otroctví v předřímské Galii tohot proto víme jen velmi málo. Okovy z Allonnes nabízejí cenný pohled do života lidí, kteří v historických záznamech téměř nevystupují.
Malý průměr nalezených pout na zápěstí, pouhých šest centimetrů, naznačuje, že mohla být určena ženě nebo dítěti. Pouto na kotník vážilo více než jeden kilogram, což ukazuje, jak těžké břemeno museli zotročení lidé neustále nosit.
Archeologové v Allonnes odkryli také náboženskou svatyni a množství obětních darů, například stovky mincí, oděvy i šperky, včetně prstenů a amuletů. Mnohé z těchto předmětů byly záměrně deformovány nebo poškozeny, patrně proto, aby se z běžného majetku stal dar určený bohům.
