Zapomeňte na Mars: Kdy pozemšťané doletí až k Saturnu?

26.05.2022 - Stanislav Mihulka

První lidé by se na rudou planetu mohli podívat v příštích 20 letech. Kdy by se ale pozemšťané mohli vydat ještě dál do hlubin Sluneční soustavy?

<p>Odborníci odhadují, že pilotované sondy doletí ke svůdným prstencům Saturnu během příštího století.</p>

Odborníci odhadují, že pilotované sondy doletí ke svůdným prstencům Saturnu během příštího století.


Reklama

Dnes je to stále jen obtížně představitelné. Ale lidské výpravy do okolního vesmíru se pravděpodobně nezastaví na Měsíci či Marsu. Naši potomci se, doufejme, dostanou mnohem dál do Sluneční soustavy, kam dnes létají jen robotické meziplanetární sondy. Otázkou ovšem je, kdy k tomu dojde.

Nedávno se nad tím zamyslel mezinárodní výzkumný tým, který vedl Philip Rosen. Jde pochopitelně o velmi teoretický výzkum, ale podle reakcí se zdá, že mají poměrně sofistikované odhady. Ve svých úvahách dospěli k závěru, že lidstvo, pokud se nestane něco neočekávaného, by se mělo dostat do blízkosti Saturnu nejpozději kolem roku 2153.

Na Mars v roce 2038 až 2048

Badatelé při svých odhadech vyšli ze známých milníků pilotovaných letů do vesmírů, včetně prvního letu člověka a prvního přistání na Měsíci. Co se týče budoucnosti, vědci realisticky odhadují, že na rudé planetě lidé přistanou kolem roku 2038, což je zhruba ve shodě s plány NASA. Vzhledem k vývoji zpoždění v kosmických programech, jak ho známe z historie, je ale možné, že k tomu dojde až kolem roku 2048. 

TIP: Nejrychlejší cesta na Mars? Vezměte to přes Venuši, radí planetární vědci

Od dobytí Marsu se odvíjejí jejich další úvahy. Kromě reálného pokroku letů do vesmíru bude podle nich hrát zásadní roli rozpočet NASA a rozvoj kosmických technologií. Rosen s kolegy očekávají, že kolem roku 2073 by lidé měli doletět do hlavního pásu planetek a Jupiter nás bude čekat kolem roku 2103. Pak přijde na řadu plynný obr a jeho velkolepé prstence. Jako nebližší termín návštěvy pozemšťanů u Saturnu vědci stanovili rok 2132 (v případě zpožděného scénáře pak o 20 let později).

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907