Zažívací potíže ve vesmíru: Přejídání škodí i supermasivním černým dírám

12.07.2017 - Stanislav Mihulka

Galaxie ze souhvězdí Honicích psů pohlcuje materiál své trpasličí sousedky. Její supermasivní černá díra je z této vesmírné hostiny občas maličko přejedená

Splývání galaxií -<p>Vírová galaxie (vlevo) ve vesmírném tanci smrti s malou galaxií NGC 5195 (vpravo)</p>
Splývání galaxií -

Vírová galaxie (vlevo) ve vesmírném tanci smrti s malou galaxií NGC 5195 (vpravo)


Reklama

Přejídání je nezdravé a platí to i ve vesmíru. Britští astronomové z centra Jodrell Bank Centre for Astrophysics nedávno přistihli supermasivní černou díru Vírové galaxie při potížích s galaktickým zažíváním, které mají rozsáhlé důsledky.

Vírová galaxie, nebo též M51, je spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů, která je od nás vzdálená asi 23 milionů světelných let. Velmi blízko ní se nachází trpasličí galaxie NGC 5195, která kolem své větší sousedky krouží, a vždy jednou za pár set milionů let projde jejím diskem. Nebude to ale trvat věčně, Vírová galaxie postupně trpasličí galaxii pohltí.

Nenasytná supermasivní černá díra

Při každém z těchto průchodů ze sebe galaxie vytrhávají plyn. Supermasivní černá díra o hmotnosti asi 19 milionů Sluncí, která sedí v centru Vírové galaxie, se přitom snaží pohltit tolik materiálu, kolik jen zvládne.

TIP: Spirální M51: Rentgenové záření z Vírové galaxie odhaluje jasná centra

Nenasytnost supermasivní černé díry ale vede k tomu, že se plyn vrací od černé díry zpátky, jako kdyby jí bylo nevolno. Elektrony tohoto materiálu jsou v blízkosti černé díry urychlovány až k rychlosti světla, což vede k intenzivnímu záření, které zase ohřívá galaktický plyn na miliony stupňů. Díky tomu ho můžeme pozorovat zařízeními, jako je e-MERLIN, síť 7 radioteleskopů Manchesterské univerzity, schopná pořizovat rádiové snímky s vysokým rozlišením.

  • Zdroj textu:

    Royal Astronomical Society

  • Zdroj fotografií: Martin Pugh / NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907