Nová experimentální vakcína proti tropické schistosomóze uspěla v prvních testech a míří k rozsáhlým klinickým studiím

Vědcům se podařilo dosáhnout významného pokroku ve vývoji první vakcíny proti schistosomóze – jedné z nejrozšířenějších parazitárních nemocí na světě. Experimentální přípravek SchistoShield podle nejnovější studie, zveřejněné v odborném časopise npj Vaccines, nejen vyvolává imunitní odpověď, ale zároveň učí organismus, jak si ji dlouhodobě zapamatovat. Právě schopnost vytvořit takzvanou imunitní paměť je jednou z klíčových podmínek účinné vakcinace.

Schistosomóza je tropické parazitární onemocnění způsobené krevničkami – parazitickými červy, jejichž larvy žijí ve sladké vodě. K nákaze dochází při kontaktu s kontaminovanou vodou, kdy larvy proniknou lidskou kůží a v těle se vyvinou v dospělé jedince. Ti následně kladou vajíčka, která jsou hlavní příčinou zdravotních komplikací spojených s tímto onemocněním.

Nemoc se vyskytuje v téměř osmdesáti zemích světa, především v subsaharské Africe. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) je schistosomózou nakaženo přibližně 250 milionů lidí a dalších asi 800 milionů obyvatel žije v oblastech, kde jim infekce hrozí. Z hlediska úmrtnosti jde po malárii o druhé nejzávažnější tropické parazitární onemocnění na světě.

Slibné výsledky experimentální vakcíny

Na vývoji vakcíny SchistoShield pracuje již několik desetiletí imunolog Afzal Siddiqui z Texas Tech University Health Sciences Center (TTUHSC). Nejnovější výsledky klinických studií, do nichž byli zapojeni dobrovolníci ve Spojených státech i v Africe, ukazují, že vakcína splňuje oba základní předpoklady účinné imunizace.

Výzkumníci zjistili, že po podání vakcíny dochází nejen k aktivaci imunitního systému, ale také ke vzniku dlouhodobé imunitní paměti. Ta je založena na činnosti dvou klíčových složek obranyschopnosti organismu – B-lymfocytů, které produkují protilátky, a T-lymfocytů, jež koordinují buněčnou imunitní odpověď a pomáhají likvidovat napadené buňky.

Podle autorů studie vakcína vyvolává silnou buněčnou imunitní odpověď i vznik paměťových buněk, což jsou charakteristické znaky potenciálně účinné ochrany proti parazitickým červům způsobujícím schistosomózu.

Přestože jsou výsledky velmi povzbudivé, vědci upozorňují, že dosavadní klinické studie byly poměrně malé. Zúčastnilo se jich pouze 50 až 100 dobrovolníků, což zatím neumožňuje definitivně potvrdit účinnost vakcíny. Dalším krokem proto budou rozsáhlejší klinické studie zahrnující tisíce účastníků. Teprve ty ukážou, zda bude možné vakcínu nasadit v širší populaci a zda skutečně dokáže chránit před nákazou nebo pomoci při léčbě onemocnění.

Opomíjená nemoc

Schistosomóza je řazena mezi takzvané opomíjené tropické nemoci. Nejčastěji postihuje chudé komunity v tropických a subtropických oblastech, které mají omezený přístup ke zdravotní péči a bezpečné pitné vodě.

V současnosti existuje pouze jediný běžně používaný lék, který dokáže parazity odstranit z organismu. Neposkytuje však žádnou ochranu před opakovanou nákazou, takže lidé žijící v rizikových oblastech se mohou infikovat znovu prakticky ihned po dalším kontaktu s kontaminovanou vodou. Účinná vakcína by proto mohla představovat zásadní průlom v boji proti této nemoci.