Výzkum univerzitního odpadu: Zkouškové období zanechává ve stokách chemickou stopu stresu
Odpadní vody jsou překvapivě výmluvným zdrojem informací o zdraví společnosti. Nová studie ukázala, že v nich lze zachytit také chemické ukazatele stresu. Vědci jejich prostřednictvím sledovali, jak se studenti vyrovnávají se zkouškovým obdobím.
Stres se neodehrává jen v naší hlavě a myšlenkách. Jeho neviditelnou chemickou stopu lze vystopovat v celém těle – v krvi, slinách, a dokonce i ve vlasech. O míře stresu konkrétního člověka mohou leccos prozradit například rozbory slin. Nedávný výzkum ale ukázal, že podobným způsobem lze sledovat také stres celé populace v určité oblasti, a to prostřednictvím analýzy odpadních vod.
Čchiou-ta Čeng z australské Queenslandské univerzity a jeho kolegové využili toho, že monitorování odpadních vod představuje pozoruhodnou neinvazivní metodu sledování zdravotního stavu populace.
Analýza odpadních vod už dnes dokáže odhalit překvapivě mnoho. Pomáhá sledovat šíření virů, vznik a šíření nebezpečných bakterií odolných vůči antibiotikům, užívání drog i to, jak lidské produkty kontaminují mořské prostředí. Nově se rozvíjí také její využití při sledování biomarkerů stresu.
Odpadní voda plná stresu
Vědci analyzovali odpadní vody z jednoho australského univerzitního kampusu, který slouží přibližně 30 000 lidem. Porovnávali vzorky odebrané během běžného semestru se vzorky ze zkouškového období. Pro srovnání zkoumali také odpadní vody z nedaleké běžné městské komunity. Výsledky výzkumu univerzitních odpadních vod uveřejnil vědecký časopis Nature Water.
Ukázalo se, že během zkouškových týdnů dočasně vzrostly v univerzitních odpadních vodách koncentrace dvou biomarkerů oxidačního stresu, označovaných jako 8-OHG a 8-OHdG. Statisticky významný byl jenom nárůst prvního z nich, a to při porovnání s hodnotami z okolní komunity.
Podle badatelů jde o stres, který odpovídá očekávané fyziologické a psychické zátěži spojené s akademickým hodnocením. Výsledky potvrzují, že zkouškové období představuje významný stresový faktor působící na celou populaci v oblasti kampusu, který lze objektivně zachytit prostřednictvím biomarkerů získaných z odpadních vod.
Analýzy také prozradily, že se během zkouškového období v univerzitních odpadních vodách objevily také vyšší koncentrace látek souvisejících s užíváním antidepresiv. Vědci sledovali amitriptylin, citalopram, fluoxetin a venlafaxin, ale statisticky významný nárůst zaznamenali jen u amitriptylinu.
I když výsledky nejsou skálopevně přesvědčivé a výzkum měl svá omezení, souběžný směr změn u několika antidepresiv a jejich metabolitů naznačuje možný nárůst jejich spotřeby na univerzitním kampusu během zkouškového období.
